Eurostat rozdělil ptactvo do tří skupin. Od roku 2000 se podle něj počet běžných druhů ptáků, například holubů, snížil o čtyři procenta. „U ptáků zemědělské krajiny pokles činil 17 procent,“ upozornili evropští statistici. U lesních druhů ptáků se za tu dobu počet zvýšil o sedm procent.

Kvůli remízkům

Vědecká komunita se podle Eurostatu domnívá, že velké ztráty v populacích běžných druhů polních ptáků na zemědělské půdě lze přičíst změnám ve využívání půdy a zemědělských postupech, jako je zmizení drobných „neproduktivních“ krajinných prvků – živých plotů a větrolamů a používání pesticidů. Daty, jež se týkají úbytku ptactva, disponuje i ministerstvo životního prostředí.

To Deník odkázalo na Zprávu o životním prostředí ČR. Podle ní populace lesního ptactva klesla od roku 1982 o desetinu, populace polního ptactva se za stejnou dobu snížila více než o třetinu. ale v posledních letech se začal trend obracet a přibývá jich. A například početní stav běžných druhů ptactva stagnuje zhruba na stejné úrovni jako počátkem 80. let.

"Drobné" genocidy

„Změny zemědělské krajiny a technologií hospodaření jednoznačně poškozují prakticky všechny druhy ptáků tuto krajinu obývajících,“ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Mnohdy je úbytek ptáků zapříčiněn likvidací jejich potravy – bezobratlých, především hmyzu.

„Ptáci jsou více-méně jen indikátorem genocidy, který se v zemědělství děje u méně nápadných a ne moc sledovaných drobných živočichů,“ dodává. Pokud jde o lesní ptactvo, situace není tak špatná, ale je podle něj otázkou, jak zareagují na kalamitní stav našich lesů.