Majitel společnosti Meopta Gerald Rausnitz se zcela symbolicky osmdesát let poté, kdy byly z přerovského svatostánku odebrány zvony pro válečné účely, sešel se zástupci spolku. Společně vystoupali na věž kostela až do zvonice, kde se dnes nachází jediný zvon ze zrušeného kostela sv. Anny ve Staré Vodě na Libavé. Ostatní místa jsou zatím prázdná.

„Pokud se podaří ve veřejné sbírce shromáždit dostatečnou částku, chtěli bychom nechat odlít tři nové zvony, které by vrátily důstojný hlas kostelu a městu,“ řekla mluvčí spolku Přerovské zvony smíření Anna Sýkorová.

Kostel sv. Vavřince v Přerově
Nový zvuk pro Přerov. Zvony smíření uctí oběti masakru na Švédských šancích

První ze zvonů, pojmenovaný Jan Pavel, začne odlévat už na jaře pasovský zvonař s českými kořeny Rudolf Perner. Má vážit 1 800 kilogramů a budou na něm odlita jména rodin dětí, zavražděných při masakru na Švédských šancích v červnu roku 1945.

„Jméno pro zvon jsme zvolili podle jedenáctiměsíčního Johanna Paula Philippi, pocházejícího ze slovenské obce Milbach, dnešní Mlynice. Byl jednou z nejmladších obětí masakru na Švédských šancích, při němž bylo měsíc po skončení druhé světové války zavražděno 75 dětí, 120 žen a 72 mužů,“ popsal děkan přerovské farnosti a předseda spolku Josef Rosenberg. Patronem zvonu je papež Jan Pavel II., kterého téma smíření provázelo po celý život.

Meopta se jako největší firma z regionu rozhodla veřejnou sbírku podpořit dosud nejvyšší částkou. „Naším darem do sbírky jsme chtěli vyjádřit vzájemnou podporu a solidaritu mezi Meoptou a městem a současně uctít památku nevinných obětí hrůzného masakru na Švédských šancích,“ uvedl majitel firmy Gerald Rausnitz.

Zvon v kostele sv. Vavřince v Přerově
Přerovský zvon má 536 let a je stále fit! Podívejte se do věže kostela

Na účtu veřejné sbírky, která vznikla na pořízení nových zvonů, se sešlo během necelého roku bezmála 800 tisíc korun. I když tato částka netvoří ani polovinu ceny největšího zvonu, rozhodli se zástupci spolku Přerovské zvony smíření nechat první zvon odlít.

„K rozhodnutí nás vedla především rostoucí cena materiálu na výrobu zvonu - bronzu. Od první předběžné ceny z března loňského roku se zvedla cena této suroviny u velkého zvonu o desítky tisíc korun. Domluvili jsme se proto se zvonařem, že mu pošleme zálohu - 700 tisíc korun na materiál. Zbytek částky doplatíme, až se prostředky podaří vybrat,“ doplnil místopředseda spolku a přerovský primátor Petr Měřínský.

Pasovského zvonaře s českými kořeny Rudolfa Pernera myšlenka zvonu jako památky na děti, zavražděné na Švédských šancích, okamžitě zaujala. Příběh je mu o to bližší, že on sám pochází z rodiny, vysídlené po válce z Českých Budějovic do Německa.

„Jeho rodina měla v Čechách zvonařskou dílnu od druhé poloviny 18. století. V roce 1946, po vyhnání z Čech, si dědeček Rudolfa Pernera zařídil novou dílnu v Pasově a rodina tam zvony odlévá dodnes,“ vysvětlil místopředseda spolku Petr Mlčoch.

Snímek z archivu Věry Kočarové připomíná původní podobu zvonů, které kdysi zdobily věž kostela sv. Vavřince. V roce 1924 bylo v Přerově požehnáno sedm nových zvonů - pět pro kostel sv. Vavřince a dva pro kostel sv. Michala na Šířavě.
Příbuzní obětí ze Švédských šanci přispěli na přerovské Zvony smíření