Spolek Přerovské zvony smíření, který sbírku uspořádal, chce pořídit tři nová díla. Doplní stávající více než pět set let starý nástroj na věži kostela. Aby se po osmdesáti letech podařilo obnovit původní počet zvonů, je potřeba shromáždit zhruba tři miliony korun.

Svatostánek přišel o svůj hlas v roce 1942, kdy byly zvony z věže kostela odstraněny a posloužily pro válečné účely. Od roku 1956 je ve věži pouze gotický zvon z roku 1485, který se sem přemístil ze zrušeného kostela sv. Anny ve Staré Vodě na Libavé.

Z upoutávky na film Očitý svědek o masakru na Švédských šancích
Masakr na Švédských šancích ožil v Národním divadle

Sbírku na obnovu zvonů, ve které se dosud sešlo 250 tisíc korun, finančně podpořili i příbuzní obětí masakru na Švédských šancích. Na největším zvonu mají být odlita jména všech zavražděných dětí.

„Největší zvon má vážit přibližně 1800 kilogramů a bude se jmenovat Jan Pavel. Jméno jsme vybrali podle jedenáctiměsíčního chlapce, který byl jednou z nejmladších obětí masakru. Zároveň odkazuje i k papeži Janu Pavlu II., který často mluvil právě o smíření,“ vysvětlil místopředseda spolku a primátor města Petr Měřínský (ANO).

Další dva zvony mají mít 600 a 400 kilogramů.

„Ten větší ponese jméno Marie, podle nedalekého poutního místa na svatém Hostýně. Je symbolické, že z jediného funkčního okna na věži kostela sv. Vavřince není kvůli okolním vysokým budovám příliš dobrý výhled. Je odtud ale vidět právě na nedaleké Švédské šance a také na baziliku na svatém Hostýně,“ doplnil předseda spolku a děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg.

Menší zvon se bude jmenovat František a odkazuje na svatého Františka z Assisi i stávajícího papeže.

„Jejich společným tématem je úcta k přírodě a také smíření - mezi lidmi i člověkem a přírodou,“ řekl.

Zvon v kostele sv. Vavřince v Přerově
Přerovský zvon má 536 let a je stále fit! Podívejte se do věže kostela

Děti umíraly v náručí matek

Masakr na Švédských šancích připomene i letos pietní akt, který se uskuteční v sobotu 19. června. V 10 hodin se zástupci vedení města, církve a příbuzní zavražděných karpatských Němců pokloní památce obětí na městském hřbitově, kde jsou pochovány ostatky mužů, žen a dětí. V 11 hodin se koná pieta přímo na místě tragédie - u kovaného kříže na Švédských šancích.

Hromadná poprava 267 karpatských Němců v lesíku za Přerovem je nejtragičtější kapitolou české poválečné historie. Samozvaný mstitel Karol Pazúr ze 17. pěšího pluku v Petržalce nechal 18. června 1945 vyvléct z vlaku na nádraží karpatské Němce ze Slovenska, ale i Maďary a Slováky, kteří se vraceli po válce domů.

Jeho popravčí komando během jediné noci zavraždilo 120 žen, 75 dětí a 72 mužů. Děti umíraly v náručí matek, nejmladší oběti bylo šest měsíců.

„Ihned po vyhlášení sbírky na obnovu zvonů se nám začali ozývat potomci obětí ze Švédských šancí. Protože řada z nich žije na Slovensku a v Německu, byl zřízen i sbírkový účet v eurech, aby mohli snáze přispět ze zahraničí. S některými z nich se nyní setkáme i osobně na sobotním pietním aktu u příležitosti výročí masakru,“ uzavřel místopředseda spolku Přerovské zvony smíření Petr Mlčoch.

Uctění obětí hromadné popravy 267 karpatských Němců u památníku na Švédských šancích
Na místo hrůzy na Švédských šancích povede naučná cyklostezka