"Živli stříleli v Přerově". Jaký byl průběh, odplata a oběti povstání

Rozhovor s ředitelem Státního okresního archivu v Přerově Jiřím Lapáčkem

Přerovské povstání je významným mezníkem v naší historii. Můžete popsat okolnosti toho, jak vzniklo?
K události, kterou označujeme termínem Přerovské povstání, došlo v dopoledních hodinách 1. května 1945. Nezadržitelně se blížila fronta a s ní i vidina osvobození. Prvního května se v Přerově slavil v samostatné republice Svátek práce. Němci si toho byli vědomi. K. H. Frank vydal 30. dubna příkaz všem „oberlandrátům", týkající se 1. května v českých zemích. „Musí se počítat s tím, že 1. května budou vyvolány nepokoje působením nepřítele nebo silami hnutí odporu s cílem přivodit svržení současného pořádku v Čechách a na Moravě."
Frank nařídil, aby byl od 30. dubna 20 hodin zajištěn nejvyšší stupeň pohotovosti německé správy a zároveň rozkázal „pečlivě bdít nad autonomní správou". O jakýchkoli „zvláštních událostech mu měla být ihned podána zpráva.
V dopoledních hodinách se rozšířila po městě a okolí předčasná zpráva o kapitulaci Německa. Počáteční manifestační projevy a akce pokračovaly snahami o odzbrojení německých vojáků. Z ilegality vystoupil revoluční okresní národní výbor, který vydal pokyny k převzetí okresního úřadu a dalších důležitých objektů. Na radnici zasedal další národní výbor, kde měli zastoupení představitelé předválečných politických stran.
Po poledni začaly německé vojenské jednotky obsazovat město, docházelo k přestřelkám a obětem na životech. Nejkrvavější byly boje na nádraží, mrtví byli v Želatovské a Dvořákově ulici, na Tyršově mostě a na Brabansku, ale i v Palackého ulici.
Do bojů zasáhli rovněž partyzáni, operující v Dobrčicích. Do čtvrté hodiny odpoledne nacisté znovu ovládli město. Zpráva o povstání v Přerově se projevila bojovými akcemi rovněž v Horní Moštěnici, Brodku, Citově a na dalších místech, ale i na Olomoucku.

Shromáždění lidu v dopoledních hodinách na dolním náměstí 1. 5. 1945. Autor: František Toth

Dostali jste se jako badatelé po letech k informacím o tom, kdo v Přerově rozšířil fámu o konci války?
Je pravdou, že ani po sedmdesáti letech nevíme přesně, odkud, nebo od koho, pocházely informace o kapitulaci nacistického Německa. Nevíme rovněž, kdo tuto skutečnost oznámil rozhlasem po městě. Neznáme přesný sled událostí. Naprosto nám chybějí, kromě výpovědí souzených gestapáků, které se ale týkaly především popravy v Olomouci-Lazcích, informace z německé strany.

V Přerově se bojovalo na mnoha místech – u nádraží, ale i v centru města. Kolik lidí během těchto bojů zemřelo?
Při bojích ve městě bylo zabito sedm přerovských občanů, na nádraží přišlo o život dalších deset železničářů, obchodník Josef Beneš zemřel pravděpodobně na následky mučení během výslechu a 21 osob bylo popraveno 2. května 1945 na střelnici v Olomouci-Lazcích.

Jak probíhalo zatýkání obětí Přerovského povstání a podle jakého klíče je Němci „vybírali? Podle některých pamětníků šlo v mnoha případech o náhodu.
Už v rámci obsazování města vojskem během potlačování povstání byli zatýkáni lidé a odváděni do kasáren v budově Obchodní akademie v Bartošově ulici a do kasáren v budově gymnázia na Komenského ulici, kde je vyslýchali. Gestapák Max Rausch po skončení války při výslechu uvedl, že jako první byli zatčeni členové městské policie. Kolem šesté hodiny večer byl vyhlášen výjimečný stav, takže po dvacáté hodině nesměl nikdo vycházet z domu.
V telefonickém hovoru s velitelem přerovského gestapa Karlem Streitem vyjádřil K. H. Frank nespokojenost s jeho činností. Když Karl Streit oznámil, že bylo zatčeno 16 osob, nařídil Frank okamžité další zatýkání. Ke splnění rozkazu bylo povoláno gestapo z Olomouce, jehož příslušníci dorazili do Přerova 2. května mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. Postupně vzrostl počet zatčených na stovku.
Po páté hodině odpoledne – 2. května – bylo na chodbě věznice ve Smetanově ulici vyvoláno 21 osob k transportu do Olomouce. Nastoupili do připraveného nákladního automobilu.

Rakve s oběťmi Přerovského povstání , připravené k transportu z Olomouce do Přerova 13. 5. 1945. Autor: František Toth

Kdo byl mezi oběťmi?
Mezi oběťmi tohoto hrůzného činu byli mimo jiné členové národního výboru (Jan Machovec, Karel Ertl), příslušníci protektorátního četnictva nebo městské policie (Jan Sedlák, Jan Švehlák, František Vitásek), lidé zadržení během povstání se zbraní v ruce (Hynek Vlček, Ladislav Kellner, Jaroslav Motáň) nebo přistižení při vyvěšování praporů (manželé Dokládalovi). V některých případech ale nejsme schopni určit, proč byl vybrán právě ten konkrétní člověk. V případě bankovního úředníka Josefa Zapletala došlo k záměně s majorem Jaroslavem Zapletalem, velmi aktivním představitelem ilegálního okresního národního výboru. Podle pamětníků zanechali účastníci jednání národního výboru na radnici prezenční listinu, podle níž gestapo následně provádělo zatýkání.

Je pravda, že jednadvacet popravených Přerovanů nacisté před smrtí mučili?
Zatčení byli vyslýcháni a při tom byli jistě podrobeni mučení. Při samotné popravě ale, podle výpovědi členů gestapa, nebyly oběti vždy zastřeleny prvním výstřelem, a museli je usmrtit ještě dodatečnými výstřely.

Žijí v Přerově pamětníci těchto událostí? Nebo jejich příbuzní?
Připomínáme si události staré sedmdesát let. Pamětníkům musí být 85 a více roků, a takových už je velmi málo. V Přerově žije paní Eva Budníková, dcera nadporučíka Švehláka, velitele městské policie, která měla v té době šest let.

Oběti Přerovského povstání byly nejprve pochovány v parku Michalov…
Dne 12. května 1945 se dostavila na střelnici v Olomouci-Lazcích vyšetřovací komise, která pátrala po místě masového hrobu. Protože stopy po něm byly pečlivě zahlazeny, trvalo vyhledávání i následující den, kdy se jej podařilo najít. Těla 23 zastřelených (21 z Přerova a dvou lidí z Olomouce, kteří vykopali hroby a byli následně rovněž zastřeleni) byla vyzvednuta ze země a ohledána. V Přerově u Městského pohřebního ústavu byly objednány rakve a 13. května přijel kolem sedmé hodiny večer průvod do Přerova.
Auta dodaly firmy Březina, Krafek a Tiefenbach. O den později v 17 hodin začala smuteční tryzna za zemřelé na náměstí T. G. Masaryka, v 18.40 hodin se konal pohřeb v Michalově před Husovým pomníkem. Na základě požadavku pozůstalých byly později ostatky přemístěny na městský hřbitov a dne 12. 4. 1952 pochovány. O rok později byl v těch místech odhalen pomník od akademického sochaře Václava Suchomela.

Účastníci smuteční tryzny za oběti Přerovského povstání v podvečer 14. 5. 1945. Autor: František Toth 

Jsou v Přerově i jiné památníky, které tyto události připomínají?
Už k prvnímu výročí povstání bylo na místech bojů a obětí z řad přerovského obyvatelstva odhaleno sedm pamětních desek. K tomu vyšel v novinách Naše Haná článek, detailně popisující celý průběh. „Průvod se nejdříve odebral do Jeremenkovy ulice, kde byly odhaleny dvě desky. Ruskému partyzánovi Vladimíru Sedychovi a Vlastimilu Pražákovi. Desky odhalil Dr. Hrbáček a npor. Javor, který tehdy v tomto úseku velel, a jenž byl nejlepším přítelem padlého Sedycha.
Další desku odhalil předseda závodní rady OP Mik v ulici Ke kapličce padlému Františku Šiškovi a zhodnotil odboj zaměstnanců Optikotechny během okupace.

V Kozlovské ulici odhalil školní inspektor Dr. Hrbáček desku Františku Gremlicovi a vzpomněl jeho hrdinské smrti. Poté se průvod odebral do Michalova, kde u hrobu 21 obětí 1. května 1945 za MNV učinil projev Dr. Vignati.

Na rohu Brabanska a Malé Dlážky byla odhalena deska Karlu Axmanovi.

V Mostní ulici byly odhaleny desky dvě. U Tyršova mostu Karlu Bradovi a o něco dále Karlu Mayerovi.

Poslední deska byla odhalena v Palackého ulici Oldřichu Ondráčkovi.

Postupně byly odhalovány další pamětní desky, na nichž se objevila jména osob, které zahynuly v rámci Přerovského povstání, spolu s dalšími oběťmi nacistické zvůle během okupace, nebo samostatně. Například v areálu Kazeta byla odhalena pamětní deska Hynku Kokojanovi, ve Smetanově ulici v budově č. 7 JUDr. Čestmíru Sobolovi, v roce 1975 byla na budově radnice odhalena pamětní deska ke třicátému výročí povstání, později přemístěná na budovu v Palackého ulici.

Památník v Olomouci-Lazcích se stal před několika lety majetkem města. Nezasloužila by si tak významná událost pro Přerov, jakou bylo Přerovské povstání, zbudování většího pomníku, připomínajícího nevinné oběti?
Pozůstalým byl již záhy zřízen na místě popravy pomník sestávající z kamene, do nějž byl vytesán nápis „Večer 2. května 1945 země tato vypila krev 21 mučedníků z Přerova a 1 z Olomouce," z dřevěného kříže. V roce 1972 byl pomník doplněn hladkým soklem, na kterém jsou osazeny bronzové desky od Marie Bartoňkové-Drábkové se seznamem jednadvaceti popravených občanů z Přerova a dvou z Olomouce. Na soklu pak spočívá původní kamenný pomník, ale již bez dřevěného kříže. Od 3. května 1958 je nemovitou památkou, která se stala v roce 2011 majetkem města Přerova. Není mi ale známo, že by se uvažovalo o pořízení dalšího památníku.

Seznam 21 popravených Přerovanů

Bezslezina Josef, mechanik, nar. 28. XII. 1917, Prostějov, posledně bytem Přerov, Osmek 33.

Dokládal Jaroslav, strojvedoucí ČSD, nar. 30. VI. 1897, Přerov, posledně bytem v Přerově, Sumínova ul.

Dokládalová Matylda, manželka strojvedoucího ČSD, nar. 29. XII. 1899, Přerov, posledně bytem v Přerově, Sumínova ul.

Ertl Karel, velkoobchodník, nar. 6. III. 1908, Brno, posledně bytem Přerov, Velké Novosady 10.

Kelner Ladislav, zámečník, nar. 13. VI. 1924, Šurany, okr. Nové Zámky, Slovensko, posledně bytem Přerov, Kozlovská 100

Klíma Rudolf, malířský mistr, nar. 14. IV. 1904, Přerov, Dvořákova 1.

Kokojan Hynek, major 6. pěš. pl., nar. 29. V. 1895, Horní Loučka, okr. Tišnov, posledně Přerov, Bartošova 14

Kovařík Emil, obchodní zástupce, nar. 13. IV. 1890 v Brumově, okres Uherský Brod, posledně bytem Přerov, Loučka 1.

Král Antonín, kominík, nar. 5. VII. 1903, Dašice, okr. Pardubice, posledně bytem Přerov, Čechova ul. 4,

Machovec Jan, profesor reálné gymnázia, Přerov, nar. 16. V. 1895, Cehnice, okr. Strakonice, posledně bytem, Přerov, Rašínova 9.

Motáň Jaroslav, knihař a papírník, Přerov, nar. 24. X. 1910, Přerov, Havlíčkova 5.

Novotný Josef, administrativní úředník, nar. 21. 7. 1913 Krčmaň. Pohřben ve Velkém Týnci.

Sedlák Jan, četnický strážmistr, nar. 15. V. 1895 Kulířov, okres Boskovice, posledně Přerov, Rašínova 7.

Smolka Hynek, mechanik, nar. 28. V. 1925 v Přerově, posl. bytem Přerov, Kozlovská 94.

JUDr. Sobola Čestmír, komisař politické správy, nar. 19. VII. 1906, Brno, posledně bytem Přerov, Nové nábřeží 12.

Švehlák Jan, npor. uniformované policie v Přerově, nar. 5. XI. 1901, Velké Bílovice, okr. Hodonín, posledně bytem Přerov, Masarykovo 4

Valenta Otakar, typograf, nar. 16. XII. 1905, Holice u Pardubic, posledně bytem Přerov, Kozlovská 101

Vitásek František, vrchní strážmistr, nar. 22. X. 1879, Starý Jičín, posledně bytem Přerov, Rašínova 1.

Vlček Hynek, poštovní zřízenec, nar. 23. X. 1901, Sobíšky.

Zapletal Josef, bankovní úředník, nar. 10. XI. 1913, Přerov, bytem Přerov, Sušilova 2.

Zmeškal Václav, zaměstnanec ČSD, nar. 24. VIII. 1923, Nižní Verecky, posledně bytem Přerov, Horní nám. 12.