Kliknutím zvětšíteEvropští poslanci v úterý schválili zrušení povinného střídání v roce 2021 a bude na členských státech, aby si zvolily, zda budou mít zimní či letní čas.
Zatímco například Německo preferuje letní, česká vláda na podzim podpořila zavedení zimního.
Pro standardní středoevropský čas se vyslovili Deníkem oslovení respondenti. Podle odborníků z Akademie věd ČR by jeho trvalé zavedení bylo prospěšnější pro zdraví.
„Nedojím. Dobytku je jedno, jestli přijdeme o hodinu dříve nebo později,“ reagovala Aneta Dobešová, která v Těšíkově chová masné plemeno skotu.
„Jsem však pro, aby se čas nestřídal a rozhodně pro zavedení zimního času. Úplně nejhorší je přesun ze zimního času na letní, co nás čeká v neděli. Organismus si šest týdnů zvyká, než se vše srovná,“ přidala názor.
Dřívější tma v letních měsících farmářce nevadí. Naopak.
„Lépe se dělá, když na poli nepere slunce a my si práci stejně přizpůsobíme. Ráno se vyjíždí dříve, aby chlapi nemuseli dělat v horku,“ vysvětlovala chovatelka.
Pro standardní středoevropský čas se vyslovil i předseda olomoucké organizace Federace strojvůdců České republiky Jan Korček.
„Klonil bych se k zimnímu. Hlavně celé střídání postrádá smysl. Kdo potřebuje, protože dělá venku, může si začátek činnosti posunout,“ reagoval Korček. V neděli nastupuje do mašiny v 8.30.
„Přesun na letní je tak nepříjemný! Změnu pociťuji, i když mám vnímání času rozhozeno tím, že pracuji na směny. Hodina odpočinku v neděli bude chybět,“ dodal.
Letní čas: "delší" den, ale vstávání do tmy
Střídání času dávno ztratilo opodstatnění v ekonomických úsporách. Podle energetiků změny úspory nepřinášejí.
„Změna života v 90. letech způsobila, že zavedení letního času ztratilo svůj efekt. Dříve vstávala většina lidí na šestou do práce a téměř v jednu chvíli se rozsvítila celá republika, což způsobovalo velkou zátěž celého systému výroby a distribuce elektřiny,“ sdělil Deníku mluvčí skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Zavedení zimního času by nejvíce prospělo lidem, kteří vstávají před pátou hodinou, protože pět měsíců v roce by vstávali za světla. V létě by ovšem slunce zapadlo již před 20. hodinou, zatímco při nynějším střídání standardního času s letním si Češi mohou užívat světla venku do 21. hodiny.
Naopak letní čas by znamenal více měsíců vstávání do tmy. Na druhou stranu poskytuje možnost večerních aktivit v létě při pozdějším západu slunce. V zimě by slunce zapadlo kolem 17. hodiny, což by mohli ocenit vlekaři v lyžařských areálech.
Česká vláda už vloni v říjnu podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Trvalé nastavení zimního času je podle vědců dokonce prospěšnější pro zdraví.
„Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. V zimě zajistí více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší,“ vysvětlovala Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu AV ČR.
Výzkumy ukazují, že zimní čas ve srovnání s letním zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Je prokázána také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění.
61
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
