Zástupci Federace židovských obcí podali kvůli zničené zídce na majitele garáže trestní oznámení pro poškození cizí věci. Iniciovali také jednání za přítomnosti pracovníků odboru Stavebního úřadu a životního prostředí magistrátu, které se uskutečnilo přímo na židovském hřbitově.

„Vlastnictví a správu přerovského hřbitova jsme přebírali v roce 2002 od tehdejšího majitele, kterým byla Židovská obec v Olomouci. Nepředal nám ale informaci o incidentu ze strany sousedů, kteří tam stavěli garáž - k narušení zídky totiž došlo už při její stavbě v devadesátých letech,“ popsal Jaroslav Klenovský z Federace židovských obcí, který má na starosti správu památek.

„Majitelé prorazili zeď a vložili do vysekaných kapes nosné trámy od garáže. Odstranili také cihelnou korunu zdiva,“ dodal.

Stavební úřad tehdy ještě Městského úřadu v Přerově sice v devadesátých letech obdržel podnět k prověření stavby, nad případem se ale na dlouhou dobu zavřela voda. Destrukci zjistil vlastník až po letech. Zídka se začala postupně bortit a dnes je stržená část zdiva.

„Podali jsme kvůli tomu trestní oznámení pro poškození cizí věci a další podnět šel i na stavební úřad. Policie věc odložila a úředníci ze stavebního úřadu na jednání řekli, že nám nařídí opravu zídky, a poté se můžeme o náhradu škody soudit,“ řekl.

Zub času

Majitelé garáže se ale brání s tím, že vina není na jejich straně.

„Zeď je narušená dlouhodobě a už před lety se ve zcela jiné části, než máme garáž, její část zřítila. Na stavbu garáže jsme navíc před třiceti lety získali všechna potřebná povolení,“ líčí majitelka Zita Zachrdlová.

Destrukce zídky je, jak dodala, patrná po celém obvodu, a to i mimo obrys zastavěné garáže - například v místech, kde mají svá políčka zahrádkáři.

„Na stavu zdiva se podepsalo sucho posledních let, protože je zde jílovitá půda, a ta pracuje. Museli jsme kvůli tomu zpevnit i vlastní dům,“ doplnil Petr Zachrdle.

Podle posudku statika je důvodem naklonění zídky nedostatečné založení v kombinaci se změnou vlastnosti zeminy v podzákladí. Statik vylučuje, že by za současný stav mohla stavba garáže.

„Odpadávání zdiva v horní části je způsobeno nedostatečnou ochranou koruny zídky před klimatickými vlivy a nedostatečnou kvalitou malty,“ cituje Zita Zachrdlová z posudku statika.

Kdo to spraví?

Odbor Stavebního úřadu a životního prostředí přerovského magistrátu zatím ve věci nevydal konkrétní stanovisko. Kvůli dovoleným se tak zřejmě rozhodnutí posouvá až na konec prázdnin.

„Pokud hrozí nebezpečí zřícení, měl by zídku vlastník, to znamená Židovská obec, opravit,“ konstatoval šéf odboru Pavel Juliš. Stavební úřad zřejmě nařídí nezbytné úpravy, aby zídka neohrožovala zdraví a bezpečnost lidí.

Židovský hřbitov je na seznamu kulturních památek.

„Pozemek byl zakoupen v roce 1878 a plocha je užívána od roku 1882. Plocha židovského hřbitova včetně ohradní zdi a náhrobků byla zapsána 18. října 1995 do ústředního seznamu kulturních památek,“ upřesnil přerovský památkář Josef Březina.

Na hřbitově je 384 náhrobků a v letech 1882 až 1942 zde byli pochováni mnozí významní představitelé židovské obce - včetně rabínů.

„Na opravu této památky lze čerpat dotační tituly, a to jak z peněz kraje, tak i z financí, určených pro obec s rozšířenou působností,“ zmínil.

Podle Jaroslava Klenovského ale nebude mít Židovská obec na opravu zídky v letošním roce finance.

„Pracujeme s určitým rozpočtem, a do toho se už opravu nepodaří zahrnout,“ uzavřel s tím, že náklady na rekonstrukci byly předběžně vyčísleny na 100 tisíc korun.