Jaký byl osud domu, na jehož fasádě je napsáno "Náš domov“? A proč se o objekt nikdo nestará?

Vila zde stojí od roku 1908

Vila s dřevěnými prvky budí pozornost pejskařů, ale i maminek s dětmi, které procházejí kolem při cestě do Žebračky. Stejně jako její krása ale přitahuje zrak kolemjdoucích také zanedbaný stav.

„Pokaždé, když jdu kolem, jsem z pohledu na ten dům smutná. Určitě patřil za první republiky k výstavním objektům. Je škoda, že taková krásná lokalita v klidné části města chátrá,“ shrnula své pocity třeba paní Renata z Přerova.

Podle ředitele Státního okresního archivu v Přerově Jiřího Lapáčka byla vila s číslem popisným 1575 postavena v letech 1907 až 1908 podle plánů stavitele Josefa Buči z Brna. Už ve své době zaujala neobvyklou architekturou, kterou se v Přerově pyšní jen několik domů - podobné prvky najdeme třeba ve vilách poblíž Michalova.

Dům patřil k vyhlášenému hostinci na Křivé, který byl za první republiky oblíbeným výletním místem Přerovanů.

První ročník výstavy FlorExpo přilákal v sobotu 15. dubna 2023 na přerovské výstaviště pět tisíc lidí.
Výstava FlorExpo v Přerově: květinová expozice i křest nové odrůdy tulipánu

„Hostinec byl v majetku Pavly Dudkové, manželky c. k. vrchního geometra. Ta bydlela v Brně. Nájemcem hostince byl tehdy Antonín Zauf. V roce 1927 se Pavla Dudková vzdala hostinské koncese - a tu získal Jan Halla,“ vrátil se do minulosti Jiří Lapáček.

Na začátku roku 1945 požádala o převedení koncese po svém zemřelém manželovi ve prospěch nezletilých dítek manželka Melitta Eleonora Hallová.

„Ta v roce 1958 prodala pozemky s hostincem Československé myslivecké jednotě, a odtud pak přešly na Výzkumný ústav včelařský,“ popsal.

Hostinec na Křivé byl zbourán v roce 1987. Majetek přešel po revoluci na potomky rodiny. „Na plánu z roku 1907 je nazývána jako vila Melitta,“ doplnil Lapáček.

Kastelán hradu Helfštýna Jan Lauro.
Palác žije!, říká kastelán hradu Helfštýn Jan Lauro. Letošní novinky zaujmou

V katastru nemovitostí je uveden jako vlastník vily Jiří Rajštetr, jeden z potomků rodiny Hallových. Při pátrání po jeho osudu se jméno Jiřího Rajštetra objevuje v databázi Pohřební služby - zemřel v květnu roku 2021. Zda dům po jeho smrti zdědil někdo z příbuzných, nebo propadl majetek státu, se ale nepodařilo zjistit.

Posledního majitele vily Jiřího Rajštetra osobně znal i genealog Ondřej Štěpánek. „Kdysi jsme se spolu bavili a říkal, že stihl opravit aspoň střechu domu. Přiznal se ale, že z bydlení na odlehlém a trochu opuštěném místě velkou radost nemá,“ vzpomněl na setkání.

Jurkovičův styl

Architektonicky je tato vila velmi zajímavá a podle odborníků je podobných objektů ve městě málo. „Lidový romantismus trochu připomíná styl architekta Jurkoviče. Podobné vily se v Přerově nacházejí třeba v Máchově ulici u Michalova,“ srovnává přerovský architekt Jan Horký.

Podle něj se na osudu historických budov ve městě nejvíce podepsala majetková transformace po roce 1948 a zpřetrhání vztahů s majetkem, což vedlo k jeho devastaci. „Některé významné domy byly cíleně zanedbávány, jiné zbourány,“ řekl.

Kojetín se připravuje na oživení - v centru města probíhá rekonstrukce budovy, kde vzniknou nájemní byty. Připravují se také parcely pro výstavbu rodinných domů.
Starosta slibuje kojetínské Beverly Hills. Opozice nadšená z Amazonu není

Historické snímky a dobové pohlednice ukazují, jak slavná a atraktivní pro návštěvníky tato lokalita v minulosti byla. Hostinec na Křivé byl totiž vyhledávaným už na počátku 20. století.

„Bylo to oblíbené výletní místo Přerovanů a lidé ho hojně navštěvovali. Dokazují to i pohlednice z té doby, které zachycují typickou výletní restauraci s přístřeškem. Byl zde i prostor pro hudební produkci, konaly se tu promenádní koncerty. Dokonce už v roce 1938 vyšel v novinách článek, ve kterém je zmínka o tom, že provozovna vlastní hostinskou koncesi už sto padesát let. To znamená, že se jedná o dávnou minulost, která sahá až do 18. století,“ shrnul historik Muzea Komenského v Přerově Petr Sehnálek.

„V článku, který čerpal z dobové kroniky, je zmínka i o tom, že ze zámku vedlo několik podzemních chodeb - a jedna z nich vedla právě na Křivou,“ uzavřel Sehnálek.