Na veřejnou kanalizaci dnes v kraji není napojeno více než šedesát tisíc obyvatel, na čistírny odpadních vod přes osmdesát tisíc.
Například ve Stříteži nad Ludinou na Hranicku si o vybudování kanalizace mohou nechat jen zdát. Do obce s osmi sty obyvateli tato „vymoženost“ dosud nedorazila.
„Jsme rozsáhlá obec se složitým terénem a předpokládané náklady by se vyšplhaly na desítky milionů korun. Nedokážu si představit, že bych obec zaúvěroval třeba na čtyřicet milionů. Náš rozpočet je zhruba devět milionů,“ přiblížil situaci starosta Stříteže nad Ludinou Radim Haitl.
Obec sice nechala už loni zpracovat studii, ale nepředpokládá, že by se jí podařilo finance na tuto akci sehnat.
„S penězi jsme na štíru. Dotace na kanalizace totiž nejsou a vůbec nevíme, jak na ně dosáhnout. Ten, kdo se do toho pustil v minulosti, je ve výhodě,“ poznamenal.
Přísnější "vypouštění" žump
Podle senátorky Jitky Seitlové, na kterou se obrátili starostové z obcí na Přerovsku a Hranicku, jsou v havarijním stavu kanalizace v řadě vesnic a místních částí. Zejména vzdálenější usedlosti využívají bezodtoké jímky.
„Novela zákona o vodách zpřísnila podmínky likvidace odpadních vod z bezodtokových jímek - tedy žump. Od začátku roku 2021 budou přesné a adresné doklady o řádné likvidaci splašků vydávat pouze licencovaní provozovatelé. Zpřísnění má zabránit nekontrolovanému vylévání splašků a za jinou likvidaci odpadních vod bude hrozit sankce až do výše 50 tisíc korun,“ upozorňuje senátorka.
Náklady na likvidaci splašků vývozem na čistírny odpadních vod jsou přitom ve srovnání s provozem kanalizací, domovních nebo sdružených čistíren odpadních vod nejdražší.
„Zájem občanů, ale i starostů obcí o dobudování kanalizací se zvýšil. Pro malé obce ale zůstávají v důsledku platných dotačních a rozpočtových pravidel nedostupné,“ řekla senátorka.
Podíl možné státní dotace se od letošního roku snížil na 30 až 50 procent.
Zádrhel v zákonu o rozpočtové odpovědnosti
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje pro všechny obce maximální možnou zadluženost do výše šedesáti procent průměru rozpočtu posledních let, případně garanci trvalého minimálně pětiprocentního splácení.
Při překročení a nesplnění splácení rozhodne ministerstvo financí o omezení příjmu obce.
„Zjistila jsem, že už loni z důvodu překročení podmínek rozpočtové odpovědnosti Státní fond životního prostředí žádosti malých obcí o dotace na kanalizace vůbec nepřijal. V dalších případech žadatele na rizika neplnění upozorňuje,“ řekla.
Senátorka se kvůli neúnosné situaci obrátila na ministra životního prostředí a chce předložit návrh, který by pro budování vodovodní a kanalizační infrastruktury obcí stanovil výjimku.
„Po konzultaci se starosty jsem se rozhodla navrhnout, aby do zákona o rozpočtové odpovědnosti byla doplněna výjimka ze zadlužení pro investice obcí do vodovodní a kanalizační infrastruktury a případně další, vyplývající z potřeb občanů. Novela zákona o vodách nebo změna dotačních podmínek by měla změnit podmínky pro reálnost využití dotací na domovní a sdružené čistírny odpadních vod,“ uzavřela Jitka Seitlová.
