„První hostinec na tomto místě založil můj dědeček Rudolf Skoupil, který se do Přerova přestěhoval z Lešné na Zlínsku. Hospoda měla tehdy název U posledního groše. Dědeček byl velmi podnikavý, kromě hospody se věnoval i prodeji rádií po okolí a také benzinu. Kromě toho byl i velký muzikant. Hrál na několik hudebních nástrojů a založil v Přerově dechovku Žerotín. Právě ve dvoře hospody měli muzikanti klubovnu, kde se scházeli, a za ní byla kuželna. V naší rodině se vyprávělo, že se zde za války pořádaly tajné večírky, kterých se dokonce účastnili dva spřátelení němečtí vojáci,“ zavzpomínala Dana Domanská, která hostinec zdědila a provozovala v letech 1992 až 2008.

Jak upřesnila, jmenoval se podnik oficiálně Lešetín. Přerované ale oblíbené hospůdce neřekli jinak, než U Mrtvoly. „Existují dvě verze toho, jak tento název vznikl. Ta první vychází z toho, že se hospoda nacházela u hřbitova, další verze je spojena s mým dědečkem. O něm se tradovalo, že byl ve vyšším věku jako hostinský už dosti pomalý a občas někde na židli dokonce usnul. Z toho pak vznikl název U Mrtvoly,“ poznamenala s úsměvem Dana Domanská.

Ať už je pravda jakákoliv, o návštěvníky neměla oblíbená hospoda ani v devadesátých letech nouzi. Čepoval se zde Zubr, později z tanků i Gambrinus. Majitelé hospody dokonce uspořádali zahraniční zájezd do italského města Bibione, který měl název Dovolená s Mrtvolou. „Hospodu si pamatuji dodnes. Chodili tam stálí štamgasti, kteří tvořili takovou tu hospodskou rodinu. Na Mrtvole vlastně nebylo nikdy nic zvláštního. Přesto, když jste tento název před Přerováky řekli, každý věděl, kde se podnik nachází,“ zavzpomínal jeden z pamětníků, přerovský rodák Karel Novotný.

Na hospůdku s nezaměnitelnou atmosférou vzpomínají i starousedlíci, kteří v této části města bydlí. „Vzadu byla kuželna, která byla opravdu proslavená. My jako děcka jsme vždycky dostali pár korun za to, že jsme stavěli kuželky. Chodil jsem tam tátovi pro pivo - a vždycky bylo plno. Scházela se tam taková ta tvrdá dělnická třída,“ vybavuje si jeden z místních obyvatel.

Z hospody budou patrně byty

„Mezí místními dokonce před mnoha lety kolovala legenda, proč se hospodě říká U Mrtvoly. Tradovalo se, že jel kdysi kolem pohřební vůz, tažený koňmi. Z něj prý vypadla rakev a nebožtík ukázal rukou na hospodu. Od té doby se jí mělo říkat U Mrtvoly,“ podotýká s tím, že hned vedle hostince byla kdysi také vyhlášená trafika.

Majitelka získala objekt do svého vlastnictví po restituci. Dům byl v dezolátním stavu a manželé Domanští se postupně pustili do jeho oprav. „Ze začátku to šlo. Kolem třetí odpoledne už to v hospodě bzučelo jako v úlu. Měli jsme velké plány, ale potupně zákazníci ubývali. Staří štamgasti umírali, podniky na jižním konci města propouštěly a k nám začalo chodit čím dál méně lidí,“ líčí Dana Domanská pozvolný úpadek, který nastal.

„Udržet hospodu v chodu stálo velké úsilí. Museli jsme si všechno dělat sami. Já jsem zastávala několik funkcí. Uklízela jsem, dělala servírku, provozní… Byla to denně dvanáctihodinová šichta,“ svěřila se Dana Domanská. Po dlouhém zvažování nakonec Domanští objekt prodali. Dnes již bývalá hospoda U Mrtvoly prochází rekonstrukcí. Objekt je rozšířen o nadzemní patro a podle neoficiálních informací zde nový majitel staví byty.

U Nováků, Euro, Tančírna, Mrtvola, pivnice U Hrochů nebo restaurace u hotelu Strojař. Kam se poděly legendární přerovské restaurace, kavárny, pivnice a bary, které byly v devadesátých letech na výsluní? Jak na ně vzpomínají jejich zakladatelé a štamgasti, kteří je navštěvovali? Proč skončily, a co je dnes na jejich místě? Osudy vyhlášených přerovských podniků jsme se rozhodli zmapovat v novém seriálu „Hospůdko známá aneb Po stopách zaniklých hospod v Přerově. “ Pokud máte osobní vzpomínku na některou z hospůdek, napište nám ji na prerovsky@denik.cz.