Déšť jako by se Přerovu vyhýbal, zahrádkáři jej vyhlížejí marně. I přes mírné ochlazení, které sebou přineslo občasné přeháňky, vládne zahradám sucho.

Podle Josefa Valenty by bylo zapotřebí i dvoudenního zahradnického deště.

„Měřím pravidelně množství srážek a za minulý měsíc bylo pouze padesát milimetrů na metr čtvereční," doplnil. Srovnatelné sucho bylo totiž i v červnu.

Z vydatnějších přeháněk se radují v okrajových částech okresu – na Lipnicku a Hranicku.

„V Přerově je to horší, něco se sice ovlaží, ale je to pořád málo," vysvětlil.

Zalévání zeleniny, ale i ovocných stromů je tak pro zahrádkáře téměř povinností. „Pokud tedy chtějí mít alespoň nějakou úrodu," pokrčil Josef Valenta rameny.

Škůdci, kteří přežili zimu

Jedním z faktorů, které ovlivňují zdraví plodin je i mírná zima. „Havěť, která byla v zemi se tím pádem nezlikvidovala. Různé nemoci a choroby tak mohou zůstat. O to víc se musí hlídat – například strupovitost u jabloní a zavčas je ošetřit postřikem," upozornil Josef Valenta.

Postřiky se mohou provádět obyčejně před květem a po odkvětu.

„Pravidelně také můžeme přihnojovat tekutým přípravkem. Když hnojivo přisypete ke stromům, chvíli to trvá než se dostane ke kořenům. Oproti tomu při stříknutí na list to jde okamžitě do stromu," vysvětlil. Nemoci podle něj více hrozí právě stromům, které nejsou hnojeny.

Ve většině případů je momentálně na postřiky zeleniny proti plísni či ovocným stromů proti nemoci pozdě. „Vhodná doba je na jaře. Přípravky navíc mají určitou ochrannou lhůtu – tři, sedm nebo i jednadvacet dní," přiblížil dále.

I přes ne úplně ideální podmínky, ale letošní úrodu vidí Josef Valenta uspokojivě.

„Jablka jsou, stejně jako třešně a višně. Úroda meruněk, broskví a hrušek je také vcelku slušná. Pokud nepřijde žádné krupobití, měla by být úroda dobrá," dodal.

Obrátit se na odborné instruktory mohou zahrádkáři kdykoliv. „Není to problém, posíláme i emailem signály o tom, co se blíží a na co je důležité si dát pozor," dodal Josef Valenta. 

Rady Josefa Valenty

Zásadní postřiky jsou u jablek, které nejsou odolné vůči strupovitosti a padlí.

U švestek hrozí pilatka, postřik se doporučuje na konci kvetení.

Broskve, které bojují s kadeřavostí by se měli ošetřit postřikem podzim i na jaře, když je 5–10 stupňů. „Klidně i několikrát po sobě," říká Josef Valenta.

U meruňky a višně se může objevit moniliový úžeh, postřik se může aplikovat před květem i po odkvětu).

Velkým ohrožením všechno jsou také mšice.