„Přecházela jsem přes přechod v Kratochvílově ulici, udělalo se mi zničehonic zle a omdlela jsem. Když jsem se na zemi probrala, držel mě za ruku sympatický muž a dodával mi odvahy. Pořád na mě mluvil, celou dobu, až do příjezdu záchranky. Kdyby toho človíčka nebylo, tak už tady nejsem. Zachránil mi život,“ popsala.

Vděčná žena tvrdí, že se s takovým chováním ve svém životě nesetkala.

„Mohl mě nechat ležet na zemi a říct si: ale co, vždyť je to jen opilá cikánka. Ale on mi dal pod hlavu vlastní bundu a celou dobu mě utěšoval, i když to nebyl Rom. Říkal: mluvte na mě, všechno bude dobré. Věřil tomu, že nejsem alkoholik, viděl ve mně člověka,“ líčí příběh se šťastným koncem.

Podle ní nebyl sám, kdo jí pomohl. Kolem se seběhla spousta lidí. Popis muže, který ji zachránil, si prý vybavuje jen matně. Byl středního věku, měl hnědé oči a kulatý obličej.

„Chtěla bych mu dát aspoň bonboniéru a poděkovat,“ tvrdí Romka, která se kvůli tomu obrátila na redakci Nového Přerovska.

Anna Rybaříková žije se svým přítelem v Husově ulici u nádraží a o svých zdravotních problémech do té doby nevěděla. „Až na záchrance zjistili, že jsem měla strašně vysoký krevní tlak. Kdo ví, jak by to se mnou celé dopadlo,“ uzavřela. (pu)