Šneci nemají v oblibě příliš mokro, stejně jako velké sucho, nechtějí chlad, ale ani vysoké teploty. Ve všech těchto extrémech přestávají být aktivní, nepáří se a nepřijímají potravu. Když se před sedmi lety Vlastimil Čevela rozhodl pro založení šnečí farmy, jednoduché to nebylo. Prošel si mnoha peripetiemi.

„Začátky byly kruté. Zažil jsem si období pokusů a omylů. Stávalo se, že jsem šneky viděl úplně všude. Dokonce se mi o nich i zdálo,“ vzpomíná dnes už s úsměvem chovatel z Nahošovic na Přerovsku Vlastimil Čevela, k němuž se sjíždějí lidé z celé republiky na exkurze spojené s ochutnávkou šnečích specialit.

Za zdmi nenápadného rodinného domu s číslem popisným pětadvacet by málokdo hledal šnečí farmu. Místní lidé však o chovu šneků dávno vědí.

Přírodní koupaliště Jadran u Oseka nad Bečvou, sobota 14. května 2022
Jadran vzali útokem cyklisté a bruslaři, zaplnila se i nudapláž

„Je to malá vesnice. Dům jsem koupil před šestnácti lety. Lidé mě tu znají. Při tom velkém množství se občas stane, že se objeví nějaký ten dezertér a skončí na vedlejší zahradě. Já vždy říkám, doneste mi ho a já ho vykoupím. Jinak mám ale sousedy tolerantní,“ pochvaluje si Čevela, který dokáže o chovu šneků vyprávět poutavě celé hodiny.

„Jsme jedinou firmou v Česku, která se zabývá chovem šneků, jejich zpracováním a dodáním výrobku zákazníkovi v chlazeném stavu. Vnitřní výběh slouží k rozmnožování a odběru vajíček. Šneky necháváme klást do pernic, v nichž je nejméně pět centimetrů hlíny. Šnek je hermafrodit, takže poté, co jeden z páru naklade vajíčka, je odebereme. Naše bílé zlato, jak vajíčkům říkáme, čistíme, kalibrujeme pod lupou a vyrábíme z nich šnečí kaviár,“ vysvětluje Vlastimil Čevela s tím, že maximální kapacita nahošovské odchovny je 6 tisíc šnečích jedinců, kteří by mohli vyprodukovat až tři čtvrtě kilo kaviáru denně.

„Momentálně se v odchovně nachází zhruba patnáct set šneků. Jejich počet je závislý na poptávce kaviáru, která se teď pohybuje zhruba kilogram týdně,“ upřesňuje Čevela.

Stejně jako jiná odvětví zasáhla i toto podnikání covidová pandemie.

„Když pominu začátky, bylo to pro nás nejhorší období. Restaurace byly zavřené, nekonaly se žádné společenské a kulturní akce. Zaměstnanci se rozutekli, a tak jsem hledal různé možnosti, jak se na trhu udržet. Nakonec se nám to podařilo,“ prozrazuje Čevela, spolumajitel šnečí farmy, která loni získala ocenění Regionální potravina za šneky s bylinkovým máslem.

Narozdíl od šneka zahradního lze šneka afrického zpracovat ke konzumaci téměř celého.

„Poživatelná je celá jeho svalovina, játra i vnitřní orgány,“ zmiňuje chovatel.

Šnečí farma v Nahošovicích nabízí svým zákazníkům například šneky s parmezánovou náplní, šnečí ragú, měsíc staré šneky vařené v zeleninovém bujonu a další speciality.

„K dochucení používáme kvalitní suroviny. Farmářské máslo, český česnek, dva roky zrající italský sýr, jarní cibulku a podobně,“ říká Čevela.

K odběratelům farmy patří především pražské restaurace a velké obchodní řetězce. Někteří lidé mají možná předsudky o šnečích pokrmech. Podle Vlastimila Čevely jde však o potravinu, která u nás měla místo už v minulém století.

„Dříve byli šneci vyhlášeným jídlem na Vánoce, které však komunisti zakázali, ale sami si ho přitom dopřávali,“ tvrdí Čevela, který ve šnečích specialitách vidí budoucnost.

Příští rok hodlá na své zahradě vybudovat dvě haly, kde navýší kapacitu odchovu šneků.