„Zatímco údaje ze sčítání v roce 1991 ukazují, že zde žilo přes 138 tisíc obyvatel, o deset let později jich bylo kolem 136 tisíc. Sčítání lidu v loňském roce naznačilo další pokles ve srovnání s rokem 2001, a to na 133 tisíc 504 obyvatel, což je o dalších 2,5 tisíce méně,“ uvedl Miloslav Pospíšil z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu.

Na okrese bylo loni sečteno 65 tisíc mužů a 68 tisíc žen.

Jen z Přerova zmizelo za posledních deset let téměř tři tisíce lidí.

„Zatímco ještě před dvaceti lety zde bydlelo přes 50 tisíc obyvatel, nyní jich je téměř o 6 tisíc méně,“ srovnává výsledky sčítání lidu.

Málo práce, špatné ovzduší

Čím to je? Mladí lidé odcházejí za prací jinam a v Přerově zůstávají pouze starousedlíci. Lidem, osloveným v anketě Deníku, chybí ve městě ze všeho nejvíce možnosti pracovního uplatnění, ale i kulturní a společenský život. Mnohým vadí i špatné ovzduší a prostředí malého města.

„Co tady? Až dostuduji, chtěla bych zkusit štěstí v Praze nebo v Olomouci. Pracovních možností je málo a navíc mám pocit, že se město nijak nerozvíjí. Nevznikají zde žádné nové projekty, nic, na co by se člověk mohl těšit,“ uvedla třeba osmnáctiletá Jana Blažíčková.

Podle mluvčího přerovského magistrátu Bohuslava Přidala je hlavním důvodem odchodu lidí vysoká nezaměstnanost. „

Lidé vystudují, ale uplatnění hledají mimo město. Najít vhodnou pracovní příležitost je pro ně těžké. Myslím si, že sehnat bydlení je pro mnohé snazší než získat dobrou práci,“ konstatoval.

Podle přerovského opozičního zastupitele Richarda Šlechty (SpP) je důvodem odlivu obyvatel z města celková nespokojenost.

„Já se jim ani nedivím, že odcházejí. Místo, abychom podporovali mladé a jejich aktivity, stavíme nové supermarkety. Nejsme schopni jako město vytvořit podmínky pro podnikatele, ale ani pro spokojený život lidí. V momentě, kdy budou lidé spokojení, přijde za nimi i práce,“ myslí si zastupitel.

Málo cizinců a hodně rodáků

Podle statistiků je úbytek obyvatelstva patrný ve všech okresech Olomouckého kraje.

„Módním trendem mladých rodin je stavět domy na venkově a stěhovat se do přilehlých spádových obcí. Přerov navíc, narozdíl od velkých měst v republice, nemá výrazný podíl cizinců. Do Přerova se cizinci nestěhují, ba naopak – odcházejí z něj pryč,“ řekl Miloslav Pospíšil.

Pokud Přerovsko v něčem drží primát, pak je to velké procento rodáků – tedy starousedlíků, kteří jsou spjati s rodnou hroudou a tam, kde se narodili, zůstali celý život.

„Zatímco v kraji činí podíl rodáků pouze 49 procent, na Přerovsku jich je ze všech okresů nejvíce – tedy 51,6 procent. V Přerově samotném pak dokonce 52, 9 procent,“ upřesnil statistik.

I tento údaj podle něj jasně svědčí o tom, že se mladí stěhují za prací jinam, zatímco staří zůstávají.

„Pro Přerovsko i město Přerov je také typické stárnutí obyvatel. Nejvyšší podíl zde mají lidé nad 65 let, kteří už převažují nad dětskou kategorií od 0 do 14 let,“ konstatoval.

V samotném Přerově je stárnutí patrné ještě více. Podíl nejstaršího obyvatelstva nad 65 let činí 17,9 procent.

„Dětské složky od 0 do 14 let je pak pouhých 13,3 procent. Znamená to tedy, že se nejstarší obyvatelstvo v posledních dvaceti letech zvyšovalo na úkor dětské složky,“ uzavřel.