Odborníci z Archeologického centra v Olomouci, kteří se podíleli na výzkumu mezi Lipníkem a Přerovem, považují za nejcennější nález ten, jenž byl učiněn ve dvou lokalitách v Oseku nad Bečvou.

„V první jsme našli velké sídliště ze starší doby bronzové, ve kterém bylo přes dvě stě zahloubených objektů. Druhá odkryla doklady z období neolitu, mladší a pozdní doby bronzové," shrnul ředitel Archeologického centra v Olomouci Jaroslav Peška.

Naprosto výjimečný byl podle něj nález izolovaného hrobu ženy, jež byla pochována v duchu nitranského pohřebního ritu. V zásypu byly nalezeny také dvě dětské kostry. Žena u sebe měla dvojici měděných jehlic a jantarový náhrdelník.

„Nález je výjimečný i tím, že u sebe měla rozpůlenou měděnou dýku, kterou bychom jinak v hrobě ženy nehledali," zmínil. Hrob je podle něj starý více než čtyři tisíce let. Zajímavý je i původ ženy – není totiž místní a narodila se severně od Vysokých Tater, což by ukazovalo na původ v Polsku.

„Naproti tomu obě děti jsou podle izotopových analýz narozeny už v lokalitě Moravské brány. Chceme zkoumat podle DNA analýzy, jestli je tato žena skutečnou matkou dětí, nebo jsou zde pohřbeny jiné dětské skelety," upřesnil.

Žárové hroby u Lýsek

Badatelé na trase dálnice mezi Lipníkem a Přerovem odkryli teprve nedávno také další zajímavou lokalitu, a to u Lýsek nedaleko Přerova. Našli zde žárové hroby ze slezské fáze kultury lužických popelnicových polí.

„Nejstarší doklady osídlení spadají do mladší doby kamenné, tedy neolitu, což je doba před více než sedmi tisíci lety. Jde o zahloubené sídlištní jámy a hliníky, které obsahovaly nálezy kultury s lineární keramikou, jejímiž nositeli byli první zemědělci na našem území. U dna jednoho z objektů byla odkryta dětská lebka, pod níž se nacházelo několik pazourkových čepelek," přiblížil Arkadiusz Tajer z Archeologického centra v Olomouci, který se na výzkumu podílel.

Na Přerovsku se jedná o poměrně vzácný nález, rozšiřující dosavadní poznatky badatelů o pohřebním ritu prvních zemědělců na počátku mladší doby kamenné. Pravděpodobně se jedná o pohřeb dítěte v areálu osady kultury s lineární keramikou.

„Poslední známý případ pohřbu dítěte na sídlišti pochází z nedalekého Předmostí, a ten byl v roce 1971 zdokumentován archeoložkou Marií Jaškovou," doplnil přerovský archeolog Zdeněk Schenk, který se specializuje na výzkum nejstaršího neolitického osídlení prvních zemědělců v Bečevské části Moravské brány na Přerovsku.

Archeologům se u Lýsek podařilo odkrýt také část žárového pohřebiště, které pochází z pozdní doby bronzové. Jde o doklad pohřebních aktivit nositelů slezské fáze kultury lužických popelnicových polí, kteří dodržovali žárový pohřební ritus.

V hrobech byly tedy nalezeny centrální nádoby, popelnice, a vedle těchto keramických uren také menší nádobky vložené do hrobu jako milodary.

„V Přerově se nám podařilo objevit žárové pohřebiště ze stejného období loni, a to během výstavby nákupní galerie na Šířavě. Jednalo se o dosud největší pohřebiště z mladší a pozdní doby bronzové, které kdy bylo v centru města odkryto. Čítalo na tři desítky hrobů s četnými milodary," doplnil Zdeněk Schenk.

Archeologové: úsek u Říkovic si žádá velkou pozornost

Badatelé se nyní s nadějí upínají také k výzkumu, který by měl začít už na podzim na trase úseku dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem.

„Očekáváme zde velkou lokalitu, jež postupuje od dnešní spojnice na Olomouc, kde se má stavět mimoúrovňová křižovatka, až k toku Bečvy. Máme poznatky o bohatém osídlení a mělo by zde být zastoupeno dvanáct až čtrnáct kultur. Tato lokalita si tedy žádá velkou pozornost," tvrdí Jaroslav Peška, šéf Archeologického centra v Olomouci.

Stejného mínění je i přerovský archeolog Zdeněk Schenk, který v Předmostí bádá už přes dvacet let.

„Výzkum může doložit, že lokalita Předmostí – Dluhonice patří k nejvýznamnějším v kraji. Nachází se při jižním ústí Moravské brány, která byla nejvýznamnějším komunikačním koridorem v pravěku. Byla tedy kontinuálně osídlena od neolitu až po novověk," upřesnil.

Přerovští badatelé na toto místo narazili už v roce 2006, a to při průzkumu plynovodu.

„Na trase jsme tehdy našli sto devadesát archeologických objektů, a to od mladší doby kamenné přes dobu bronzovou až po slovanské osídlení," uzavřel Zdeněk Schenk.