Jak se vám jelo do Přerova? Zdržel jste se na cestě kvůli kolonám?

Jelo se mi dobře. Stál jsem ve dvou kolonách na dálnici, ale nebyla to velká tragédie.

Takže jste si vyzkoušel dopravní napojení Přerova na vlastní kůži…

Já myslím, že si to na vlastní kůži užije každý. Celou dobu jsem se chlubil tím, že jsem si to na dálnicích moc neodestál, a to stále platí. Moc jsem si to neodestál ani dnes.

S čím konkrétním jste do Dluhonic přijel? Zdejší obyvatelé se zatvrdili a nechtějí, aby přes jejich obec vedla dálnice. Jsou vůbec možné nějaké ústupky?

Přicházím za obyvateli Dluhonic s tím, že není naším zájmem s někým bojovat, nebo někoho o něčem násilím přesvědčovat. Chceme si vyslechnout jejich postoj a vysvětlit jim ten náš. Budeme se snažit najít kompromisní řešení. To, že bychom dnes řekli, že se dálnice kompletně vyhne trase, ve které je, to je už téměř nemožné. Stavíme úsek z Lipníku do Přerova a navazující z Říkovic do Přerova už nemůžeme zásadně měnit. Ve své trase je více než dvacet let a všichni mohli vědět, kudy dálnice povede. Chtěl bych se s lidmi bavit spíše o tom, jaká můžeme učinit kompenzační opatření. Některé věci jsme jim už nabídli a některé můžeme nabídnout, abychom umožnili další rozvoj Dluhonic a udělali z obce příjemné místo pro život, protože takovým jsou už někdy od patnáctého století.

ČTĚTE TAKÉ: Dálnice není inferno, řekl ministr dopravy v Dluhonicích

Mluví se kompenzaci v podobě protihlukových stěn, nahrazení stávajícího hřiště novým a cyklostezce z Dluhonic do Přerova. Pokud by lidé přesto dál blokovali výkupy, jak by to stát řešil? Je ve hře i institut vyvlastnění?

Pro nás je institut vyvlastnění opravdu tou nejkrajnější variantou. Jsme přesvědčeni o tom, že obyvatelé Dluhonic už delší dobu vědí, co se chystá. Jestli je to záležitost debaty, za jakou cenu budeme vykupovat, tak se o tom můžeme bavit. Jsme připraveni domy vykoupit a oni si mohou rozvinout podnikání a svůj život na druhé straně Dluhonic. Pokud bude dálnice tam, kde je, tak i jim pomůže k lepšímu napojení a samozřejmě dalšímu rozvoji obce. Podle mě se může obec rozvíjet dále a dálnice spolu se zrekonstruovanou železniční tratí obci spíše pomohou, než uškodí.

Obyvatelé Dluhonic často opakují, že je původní projekt dálnice zastaralý, a že třeba nepočítal s napojením na letiště… Nešlo to vymyslet jinak?

Já tento argument slýchávám poměrně často, ale mně nepřijde úplně férový. Uvedu příklad okruhu Prahy. Tam všichni říkají, že to je zastaralý koncept, padesát let starý. Ono je to ale trochu jinak. Padesát let je to v těch plánech a padesát let všichni vědí, že tudy povede cesta. Jestli někdo prodal pozemek dříve za nízkou cenu a nepodíval se do územních plánů, že tudy povede dálnice, tak to není chyba tohoto státu. My teď nemůžeme snímat hříchy světa za všechny, kdo je udělal. Chtěl bych se dívat dopředu, a pokud bychom si řekli, že úsek Říkovice – Přerov přeprojektujeme, tak si de facto řekneme, že tady nebude dalších patnáct až dvacet let žádná dálnice. To pro nás není alternativa.

Spočítali jste si, kolik peněz by změna trasy stála?

Nechci spekulovat, ale byly by to stovky milionů, možná miliardy. Já vám ale řeknu jinou věc – tady máme dálnici v nějaké trase. Prosadit v České republice komunikaci v jiné trase je samo o sobě problém. Kdybychom hledali novou, tak zase budeme vadit někomu jinému, a budeme naprosto nefér vůči těm, kteří si tam v dobré víře koupili pozemek, nebo něco postavili. A my jim teď řekneme: Protože to tam, kde to původně bylo, nechtějí, uděláme zle někomu jinému. Dnes už v České republice nenajdete volné místo, kde by nikomu nic nevadilo. Vždycky se někdo najde – když tam nebude dům nebo obytné sídlo, tak tam zase budou unikátní živočichové. Myslím si, že bych touto cestou už vůbec nešel.

Co podle vás způsobilo tak velké zdržení stavby úseku dálnice D1 z Říkovic do Přerova? Přerované na ni čekají už dvacet let…

Snažím se spíše pracovat a zahajovat stavby, než analyzovat chyby svých předchůdců. Jedním z velkých problémů je, že na ministerstvu dopravy je to jako na orloji. Ministři se neustále mění. Doufám, že se nám podaří stabilizovat situaci, a že se bude konečně stavět. Posledních pět let si lidé stěžovali, že se nic neděje a nestaví se, a když jsme začali stavět, tak si stěžují zase. My Češi jsme národ, který si na něco vždycky musí zanadávat, i kdyby na chleba nebylo.

Jak pokračuje stavba dálnice D1 v úseku Lipník – Přerov?

Běží podle harmonogramu, když nebude hotová v době, kterou jsme naplánovali, tak o něco dříve.

Počítá se i s výstavbou vnitřního průtahu a takzvaného průpichu?

Se zástupci vedení města se bavíme i o tom, že bychom chtěli pomoci vnitřním problémům Přerova a komunikacím ve městě.

Je mezi chystanými investicemi i rozšíření Mádrova podjezdu?

O tom všem teď debatujeme.