„Řeknu to na rovinu: není co nabídnout. K dispozici je pouze stará panelová nebo cihlová zástavba. Když se objeví pěkný byt na slušném místě, je na něj tak osm zájemců. Ceny proto kvůli malé nabídce rostou. Rozhodují metry, lokalita a stav - pokud chcete koupit spravený byt 3+1, zaplatíte za něj kolem 2,5 milionu korun, v klasické panelákové zástavbě se dostanete pod 2 miliony,“ popsal přerovský realitní makléř Alexandr Beták.

Pro zoufalou situaci na trhu s byty má vysvětlení. A to není příliš lichotivé.

„Když není ze strany města žádná podpora z hlediska infrastruktury a zasíťování pozemků, tak se nedá stavět. Na vlastní náklady se sice stavět dá, ale nedají se rozvést sítě. Starostové obcí se chovají jinak - seženou dotace, zasíťují pozemky a připraví podmínky, aby si mladé lidi na vesnici udrželi,“ řekl s tím, že i v malých obcích jsou schopni nachystat deset až patnáct parcel pro výstavbu rodinných domů.

Přerovská psycholožka Blanka Rektorová
Deprese? Úzkost? Říct si o pomoc není slabostí, ujišťuje přerovská psycholožka

Strojař? Promarněná šance

Mladé rodině z Přerova se tak vyplatí odstěhovat na venkov. Lidé ale odcházejí za lepším životem i do Olomouce.

„Nikdo se nemůže divit odlivu lidí z Přerova, když mladí nemají kde bydlet,“ poznamenal. Doslova promarněnou šancí je pak bývalý hotel Strojař v centru města, kde měly vzniknout startovací a seniorské byty a místo toho dál chátrá.

„Když vezmeme v potaz, že se v Přerově na rozdíl od okolních měst vůbec nestaví nové byty, není tu žádná práce, podniky spíše propouštějí a žádné nové nevznikají, nemají tu mladí lidé důvod setrvávat a logicky odcházejí pryč,“ hodnotí situaci B. Pospíšilová z Přerova.

Město podle ní jen slibovalo, co v Přerově pro lidi udělá, ale skutek utek.

„Strojař chátrá, hyzdí město, a přitom se už dávno mohl využít na bydlení. Mladí lidé by byli vděční v dnešní nelehké době za malé startovací byty a starší občané zase za ubytování se sociální péčí,“ soudí.

Nové rodinné domy sice vyrostly v okrajových částech Přerova - Kozlovicích, u hvězdárny nebo na pozemcích u hřbitova, ale pro obyčejné lidi cenově dostupné nejsou.

Vizualizace vodního díla Skalička
Ochrání Přerov před povodní přehrada? Nepřinese nic dobrého, bojí se odpůrci

Plány města

„Město realizuje projektovou přípravu území pro první etapu rodinných domů v místní části Dluhonice - jako kompenzaci za vedení dálnice D1. Vlastní výstavba rodinných domů, které probíhají v místech určených územním plánem, je v režii developerů nebo jednotlivců,“ uvedla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

Přerov zhruba před třinácti lety plánoval, že v Újezdci vyroste satelitní městečko s více než stovkou rodinných domků. Polnosti o rozloze devíti hektarů město koupilo za 25 milionů korun. Dnes už se ale o záměru nemluví.

„Zmiňovaná lokalita byla předmětem směny se soukromým subjektem. Město už není vlastníkem plochy u Újezdce a v současné době není na této ploše výstavba,“ vysvětlila mluvčí radnice.

Zaplavený podjezd u přerovské chemičky v říjnu 2020
Přerov ochrání další protipovodňové zídky

Menší města jsou dál

Naproti tomu v Kojetíně, Lipníku nad Bečvou, ale i menších obcích výstavbu rodinných domů podporují.

„V Kojetíně máme vytipované dvě lokality, obě jsou ve stádiu rozpracovanosti - v jedné vznikne 20 až 25 domů, ve druhé odhadem 10 až 15 domů. Už máme vybraného projektanta a chceme mít v tomto roce i stavební povolení na zasíťování,“ řekl starosta Kojetína Leoš Ptáček. Podle něj by měla být lokalita připravena pro výstavbu v roce 2022.

„Město na tom nemůže vydělat - cenová hladina je taková, že musíme vyčlenit finance a říct si - chci tady mít mladé lidi, tak do toho dáme peníze, jinak to neklapne. V okamžiku, kdy si malé město bude myslet, že to za něj vyřeší soukromá sféra, nestane se to - není to totiž komerčně zajímavé,“ uzavřel.