„Tiefenbachova pekárna je nejstarší rodinný podnik v Přerově a okolí, který má kontinuitu dodnes. Jádro expozice tvoří texty, které přibližují historii firmy i vývoj pekařství jako řemesla na našem území,“ přiblížil kurátor výstavy Lubor Maloň z Muzea Komenského v Přerově.

Podle něj jsou na panelech fotografie, jež zapůjčil muzeu pokračovatel tradice Vladimír Tiefenbach, ale i plány pekáren a malá ukázka archiválií, které se k pekařství vážou. „Lidé můžou zhlédnout třeba tovaryšské lišty, pracovní knížku pekaře a nebo předměty jeho denní potřeby,“ zmínil Maloň. Návštěvníci se ale dozví i zajímavosti z historie podniku.

Jednou z nich je třeba to, že v roce 1945 bylo kvůli činnosti odborů zakázáno provádět práci v noci.

„Pekaři mohli péct až po šesté hodině ranní. Odborové hlídky tehdy kontrolovaly, jestli toto nařízení všichni dodržují,“ popsal kurátor výstavy. Slavná pekárna byla znárodněna v roce 1950 a svou činnost opět zahájila teprve po převratu v roce 1990.

Předválečenou éru, kdy se v Přerově dařilo obchodu, připomínají dodnes i další podniky – například závod na výrobu lepenkových kufrů Kazeto a nebo pivovar Zubr.

„Také Meopta má základy v původním podniku Optitechna, stejně jako strojírny a chemička,“ řekl Maloň. Naproti tomu kdysi významná továrna Krátký v Palackého už je dnes minulostí, stejně jako slévárna Heinik ve Škodově ulici. Výstava s názvem Chléb náš vezdejší potrvá v muzeu až do 14. listopadu.(pu)