Unikátní výstava začne vernisáží v pátek 30. ledna v 17 hodin a potrvá do 17. dubna. Lidé na ní uvidí záběry starého Předmostí, které v minulosti bývalo typickou hanáckou vesnicí.

O jeho věhlas se zasloužila celá řada osobností, například Josef Knejzlík, který v Předmostí vybudoval botanickou zahradu a proslulé ovocné sady. Ve třicátých letech minulého století byl také vydavatelem časopisu Rádce z Předmostí.Výstava Od lovců mamutů k cihle, která mapuje historický vývoj Předmostí

„Výstava mapuje také hospodářský vývoj Předmostí, kde bylo několik cihelen. Těžba spraše pro cihelny výrazně změnila terén této lokality. Málokdo ví, že se v lokalitě na Hradisku od 16. století lámal devonský vápenec, používaný k výstavbě Přerova," přiblížila kurátorka výstavy Marta Jandová.

Lidé mohou zhlédnout krátký filmový záznam ze soukromého archivu, zachycující bourání původních domů v Předmostí. Ty nahradila v roce 1981 panelová výstavba, která pohřbila i světově proslulé archeologické naleziště.

„Hlavním cílem výstavy je ale seznámit s archeologickým fenoménem a přiblížit významný objev, jenž učinil v roce 1894 K. J. Maška. Ten v Předmostí odkryl vůbec největší pohřební místo z období mladého paleolitu na světě," řekla.

Archeologická část expozice ukáže Předmostí ve světle nových výzkumů a představí i nálezy, které dosud nebyly nikde vystaveny. Raritou jsou figury pravěkých zvířat v životní velikosti, které zhotovil Radim Zapletal.

Malby Libora Baláka

Vůbec poprvé představí v Přerově svou tvorbu malíř Libor Balák, jehož obrazy zachycují pravěkou minulost novátorským způsobem. Jeho přesné profesionální rekonstrukce pravěku jsou vystaveny i v mnoha světových muzeích.

„Součástí je také prezentace projektu Mamutov, jenž má zpopularizovat tuto unikátní archeologickou lokalitu. Zajímavostí je i model Předmostí ze třicátých let minulého století, který zapůjčila ZŠ J. A. Komenského v Předmostí," doplnila Marta Jandová.

Výstava vznikla ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově a Státním okresním archivem v Henčlově.