Kliknutím zvětšíte„Budeme mít velkovýkrmny vepřů, družstevní prádelny a ke konci pětiletky nebude nikdo svobodný, budeme všichni otroci.“
Byl odsouzen za pobuřování proti republice na pět měsíců nepodmíněně a musel zaplatit pokutu 8 tisíc korun československých.
V období násilné kolektivizace, kterou v listopadu roku 1951 podtrhla akce komunistické Státní bezpečnosti s názvem „Akce K“ (kulak) ale padaly mnohem tvrdší tresty. Například po monstrprocesu s rolníky v Kozlovicích skončila ve vězení skupina sedláků jen proto, že odmítali postavit kravín.
Alois Jemelka dostal za sabotáž třináct let, Josef Nevtípil starší byl odsouzen na dvanáct let a se stejným trestem skončil ve vězení i Josef Nevtípil mladší. František Štěpánek vyfasoval pět let, Bohumil Kolda čtyři roky, stejně jako Evžen Jemelka. Režim se ale dokonale pomstil celým sedláckým rodinám, které celý život dřely na poli.
Osudy konkrétních rodin
Osudy obětí násilné kolektivizace na Přerovsku mapuje výstava s názvem Akce K, která začala v úterý ve výstavní síni Pasáž v Přerově. Lidé se díky ní dozvědí, z jak malicherných důvodů posílal režim sedláky do vězení, ale najdou na ní i „seznam vesnických boháčů“ nebo osudy konkrétních rodin z Kojetínska, Hranicka a Přerovska.
„Nápad uspořádat výstavu vznikl po loňském úspěchu expozice s názvem Rozkulačeno! Návštěvníci na ní hledali i osudy rodin na Přerovsku, a proto jsme se rozhodli s historikem Jiřím Lapáčkem ze Státního okresního archivu v Přerově lidem tyto informace zprostředkovat,“ řekla vedoucí výstavní síně Pasáž Marta Jandová.
Monstrproces v Městském domě
Zjistit detaily o osudech perzekvovaných sedláckých rodin je už dnes dost obtížné. S novými poznatky ale často přicházejí sami návštěvníci. „Mohli jsme zmapovat jen ty nejhorší případy, které prošly soudem. A jedním z nich byl i monstrproces s rolníky z Kozlovic, jenž se konal v srpnu 1955 v Městském domě,“ přiblížila.
Tehdy sedmadvacetiletá Božena Šimanská, dcera jednoho z odsouzených Josefa Nevtípila, se veřejného procesu zúčastnila také.
„Dodnes vidím, jak všechny vedou jako nějaké vrahy do nejhonosnější budovy města. Celé to bylo zrežírované jako výstraha pro všechny, aby věděli, co se jim stane, když vystoupí z JZD,“ popsala ve svých vzpomínkách.
Na výstavu se přišla do Pasáže podívat i dcera jiného z odsouzených, které tehdy bylo sedmnáct let.
„Převyprávěla nám svůj příběh. Vyhodili ji kvůli tomu ze druhého ročníku gymnázia, ona ani její bratr nemohli sehnat žádnou práci a vleklo se to s nimi celý život. Trpěla celá rodina,“ přiblížila Marta Jandová.
Děti do "děcáku", vyhnání z vesnice
Pokud se v rámci "Akce K" ocitli ve vězení matka i otec, prarodiče byli většinou posláni do starobince a potomci kulaků skončili v dětském domově.
„Kromě vězení dostali i vysokou pokutu a zabavili jim majetek. Co pro ně ale bylo nejhorší - zakázali jim pobyt v rodné obci, takže se museli přestěhovat na opačný konec republiky,“ řekla.
Pro sedláky, pro které jsou vztah k rodné půdě a úcta k tradici tím nejcennějším, to byl často ten nejhorší trest.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
