Dopad vysokorychlostní trati na přírodní ráz lokality v Čekyni a ve Vinarech je téma, které v Přerově rezonuje už delší dobu. Navrhovanou podobu prodloužení VRT Moravská Brána o desetikilometrový úsek z Prosenic po Brodek u Přerova tak, aby mohly vlaky jezdit přímo do Olomouce, zdejší radní odmítají a požadují tunel.

„Propojení z Prosenic do Brodku a napojení Olomouce nemá pro Přerov žádný význam. Pokud se nás to takto významně dotýká, chceme zachovat variantu tunelu, protože se tím cítíme být postiženi a přínos pro město je nulový. Jestli nemají peníze na tunely, ať Správa železnic vysokorychlostní trať nedělá,“ konstatoval náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil (ANO), který se do budoucna obává snížení významu Přerova jako dopravního uzlu.

„Ve vzdálenější budoucnosti se připravuje také úsek vysokorychlostní trati VRT Haná, který propojí Brno s Ostravou - a ten Přerov zcela míjí,“ zdůvodnil.

O zachování přírodního rázu krajiny usilují také přerovští zastupitelé, kteří se jednání zúčastnili. „Pro nás je Vinarský les a Čekyňský kopec krajinou, která je enormně důležitá. Mám prosbu, žádost a přání, aby vedení města bojovalo za tunel s takovým výsledkem, který obyvatelé města ocení. Šetřete na jiných místech, tady to na místě není,“ uvedla v debatě zastupitelka Helena Netopilová (SpP).

Trasa vysokorychlostní trati Praha - Brno - Ostrava je mezi Brnem a Ostravou rozdělena do dvou hlavních úseků - VRT Moravská Brána a VRT Haná. Po vysokorychlostní trati budou vlaky projíždět rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Investor navrhl v okolí Přerova variantu bez tunelu, protože neuvažuje o provozu nákladních vlaků na této trati.

Starostové se obávají hluku

Zvýšení hlučnosti se po zprovoznění vysokorychlostní trati obávají také starostové Prosenic a Buku. „Nesouhlasili jsme s navrženým řešením VRT Moravská Brána, podle kterého má trasa vést 15 metrů nad zemí. Naši zastupitelé se shodli na variantě tunelu a máme v ruce platné usnesení. Místo toho, abychom dobu předběhli a zachovali to nejcennější, co máme, tedy přírodu, tak dopustíme hluk a narušení krajinného rázu,“ pozastavuje se nad tím starosta Buku Jaroslav Vrtělka.

Starostu Prosenic Luboše Zatloukala zase překvapil nový návrh, který představila Správa železnic. „Byl nám dnes představen návrh, který jsme předtím vůbec neviděli. Naše obavy pramení ze zhoršení toho, co je v obci už dnes - hluk ze stávající železnice a dálnice. Snažíme se v maximální možné míře ochránit naše obyvatele,“ podotkl starosta Prosenic.

Správa železnic na základě připomínek obyvatel řešení optimalizovala, aby zářez do krajiny nebyl tak hluboký. „Diskuse se posunula a je zřejmé, že pro Přerov je to velké téma. Mezi lidmi panuje obava nejen z toho, co bude trať v krajině znamenat, ale také, jestli Přerov neztratí na významu, když VRT vznikne,“ uvedl Martin Pinkava, projektový manažer, který má na starosti přípravu vysokorychlostní trati Praha - Brno - Ostrava.

„S místními jsme se proto bavili o tom, jak trať začlenit do krajiny a snažili se o to, aby zářez zabíral co možná nejmenší prostor, byl dobře průchodný a byly přes něj zřízeny mosty, ekodukty nebo částečné zakrytí trati tak, aby místo dál fungovalo jako oddychová zóna. Varianta, kterou jsme nabídli jako kompromisní mezi vedením trati po povrchu a v tunelu, je možnost vybudování jednoho nebo dvou ekoduktů,“ vysvětlil Pinkava.

K této variantě se přiklání i ministr dopravy Martin Kupka. „Máme respekt k tomu, jak se území využívá a hledáme řešení, které by zohlednilo vazbu lidí na tuto přírodní památku. První krok jsme udělali a proti prostému zářezu navrhujeme variantu dvou ekoduktů. Prověříme ale společně s projektanty i to, jaké by bylo možné schůdné tunelové řešení,“ nastínil ministr dopravy.

Času je podle něj dostatek. „Máme za sebou etapu přípravy kompletní dokumentace pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Následovat bude příprava samotného projektu a povolení záměru podle nového stavebního zákona, kde bude také příležitost obcí a měst hledat co nejlepší technické řešení pro vedení trasy. Máme zájem na tom, aby budoucí infrastruktura narušila okolí co nejméně a zajistila průchod krajinou. Ať už to budou v některých případech nové mosty, ekodukty, zkrátka řešení, které lidem umožní, aby se vydali dál do krajiny po svých obvyklých cestách,“ doplnil ministr.

U obou variant - tunelu i ekoduktů - se zásadně liší zabezpečení trati. „V okamžiku, kdy jde o další souvislý tunel, je potřeba zajistit všechny požárně bezpečnostní parametry, řízení provozu v tunelu, zajištění proti nehodě. Nejde tedy jen o vyšší investiční náklady, ale i samotné provozování tunelu v bezpečné podobě. Finanční rozdíl je v řádech stovek milionů až miliardy korun,“ uzavřel ministr.