Jenže má to jeden háček - pokud si chce zaplavat, musí cestovat na bazén až do Olomouce nebo do Hranic.

Na plavecký areál v Přerově, kde bydlí, totiž bez doprovodu jiné osoby nemůže.

„Podle mě je to diskriminace, což mám potvrzené od právníků i Národní rady osob se zdravotním postižením. Mám bolesti nohou a plavání mi opravdu pomáhá. Když mají na bazéně dvakrát do týdne plavání pro důchodce, proč pro nás postižené nic není?,“ ptá se Josef Macík.

Ten se prý s podobným přístupem v jiných městech nesetkal - přes Evropskou databanku si zjistil seznam provozovatelů bazénů, aby měl možnost srovnání.

„Jezdím do olomouckého aquaparku, ale byl jsem i ve Vyškově, Hranicích nebo na koupališti v Kojetíně. Všude jinde ke mně byli vstřícní,“ dodává.

"Nejsme lázně, ale plavecký areál"

Provozovatel plaveckého areálu v Přerově se ale brání - podle provozního řádu mají tělesně postižení s průkazem ZTP/P povolen vstup na bazén pouze s doprovodem.

„Jestliže se jedná o člověka těžce postiženého, měl by mít při vstupu na bazén vždy doprovod,“ vysvětluje Jaroslav Klvač, ředitel společnosti Teplo, která plavecký areál v Přerově provozuje.

Špatné zkušenosti se záchranou postiženého, který přecenil své síly, má plavčice Renata Tšponová.

„Já osobně jsem rozdýchávala vozíčkáře, který se před léty na bazéně topil. Byla to jen chvilka, a ten muž tehdy málem utonul. Plavčíků je na bazéně nedostatek, a když se jeden věnuje postiženému, tak nemůže zajistit bezpečnost ostatních návštěvníků,“ konstatovala.

Každý provozovatel je podle ní povinen vyhodnocovat rizika a u postiženého je značné.

„Nejsme lázně, ale plavecký areál,“ podotkla.

Diskriminace? Magistrát se brání

Stížností Josefa Macíka už se zabýval i přerovský magistrát. Jeho pracovníci se označení, že se jedná o „diskriminaci“ brání.

„Důrazně se ohrazujeme proti použitým výrazům diskriminace, utiskování nebo těžké ublížení na zdraví,“ shrnul Zdeněk Daněk z kanceláře primátora.

Podle informací radnice nyní navštěvují bazén tři imobilní osoby a nikdo nevznesl žádnou stížnost.

„V běžné otevírací době musí provozovatel plaveckého areálu trvat na přítomnosti průvodce u postižených návštěvníků s průkazem ZTP/P, neboť není schopen zajistit dostatečný počet odborně proškoleného personálu,“ vysvětlil.

Všem držitelům průkazu ZTP/P, ať už mobilním či imobilním, je navíc umožněn bezplatný vstup. Jedinou podmínkou je doprovod.

Josef Macík ale přesto trvá na svém a v případě, že svou stížností neuspěje, zvažuje podání žaloby. Na své straně má i předsedu Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásu. Podle jeho vyjádření držitel průkazu ZTP/P může využít svého asistenta, když ho potřebuje, ale není to jeho povinnost.