Ani přes omezení a zvýšená hygienická opatření nechtěli lidé promarnit svůj hlas, půl hodiny před uzavřením volebních místností se účast vyšplhala v průměru na 25 procent - což je srovnatelné s minulými krajskými a senátními volbami.

Velice slušný zájem o volby na Přerovsku hlásily komise už po prvních odovolených hodinách.

„Účast se blíží ke dvaceti procentům. Těch, kteří se rozhodli volit jen kandidáty do kraje, bylo o něco více než těch, co volili jak do Senátu, tak do kraje,“ shrnula po šesté hodině večer Marie Hrazdirová předsedkyně volební komise okrsku číslo 28 v budově Vysoké školy logistiky v Přerově.

Seniory covid nevyplašil

V okrsku, jenž se nachází v budově Gymnázia Jana Blahoslava, byly poměry voličů do krajského zastupitelstva i Senátu vyrovnané.

„Zájem byl jak o volby do kraje, tak do Senátu. Lidé chodili celé odpoledne - nejprve senioři, později odpoledne i mladší lidé a pejskaři, kteří budou večer odjíždět na chalupy. Účast se zatím vyšplhala na 21 procent,“ upřesnil předseda volební komise Jan Radil.

Seniory obavy z covidu neodradily.

„Starým lidem, kteří se nemohli dostat do schodů, jsme donesli urnu až ke vchodu do budovy. Všichni voliči byli ukáznění, každý u dveří použil dezinfekci a měl na sobě roušku. Lidé dodržují rozestupy a většinou čekají, až je zavoláme do místnosti, aby nedocházelo k většímu shromažďování,“ řekla předsedkyně volební komise okrsku v budově Základní školy B. Němcové v Přerově Gabriela Jarešová.

Přijde více mladých?

I přes přísná hygienická opatření přicházeli v pátek odpoledne lidé v Přerově do volebních místností ve velkém - mladé rodiny s dětmi, studenti i senioři. Mnozí se netajili touhou po změně.

„Měl jsem jasno v tom, koho budu volit a jsem pro změnu, která může jedině prospět. Roušky a přísná hygienická opatření mi nevadí, ať už si o tom myslí kdokoliv cokoliv. K volbám chodí většinou senioři a děláme to hlavně kvůli nim. Na těch pár minut rouška nikomu neublíží,“ řekl Pavel Rada, který přišel i s manželkou volit do budovy Základní školy B. Němcové v Přerově.

Ten odhaduje, že by mohlo tentokrát přijít k volbám více mladých lidí.

„Podle mě mají určitě menší obavy o zdraví, ale když se tak rozhlížím kolem sebe, zatím to tak nevypadá,“ usmál se při pohledu na frontu seniorů, kteří přicházeli vhodit svůj hlas.

Utírají plochy i propisky

Pro členy komisí jsou letošní volby výjimečné hlavně kvůli přísným hygienickým opatřením. Mnozí se netají tím, že mít až do večera na obličeji roušku, není zrovna komfort, jaký by si představovali. Ale vydržet se to prý dá.

„Abychom se vyhnuli nákaze, pravidelně utíráme plochy, ale i průpisky - a to po každém použití. Občanské průkazy přebíráme od lidí jedině v rukavicích. Byli jsme poučeni a víme, co máme dělat,“ přiblížila Marie Hrazdirová, předsedkyně okrsku číslo 28 v budově Vysoké školy logistiky v Přerově.

Podle Marie Hrazdirové je zájem voličů krátce po otevření místností slušný.

„I když je otázka, jestli to není jen momentální nápor a později přijde lidí méně. To ukážou příští hodiny,“ poznamenala.

Některé okrsky změnily místo

V Přerově tentokrát lidé nešli volit do dvou okrsků v Domově pro seniory v Kabelíkově ulici. Místnosti se kvůli obavám z nákazy koronavirem přesunuly jinam.

„Je to reakce na aktuální epidemiologickou situaci. Chtěli jsme se vyvarovat případného rizika a ochránit naše nejstarší Přerovany, a proto se neotevřely místnosti v Domově pro seniory v Kabelíkově ulici,“ vysvětlil Pavel Šlesinger z přerovského magistrátu, který má na starosti volby.

Okrsek číslo 39 se přesunul z Domova pro seniory na recepci administrativní budovy společnosti Meopta v Kabelíkově ulici. „V mateřské škole v ulici Optiky 14 pak mohou vhodit hlas do urny lidé, spadající pod okrsek číslo 42,“ upřesnil.

Pokud by občané změnu volební místnosti nezaregistrovali, upozorní je na ni plakáty na dveřích Domova pro seniory. „Stejné opatření se týká i případného druhého kola voleb do Senátu, které se uskuteční ve dnech 9. a 10. října,“ doplnil. 

Jak a kdy hlasovat?

Hlasovat lze v pátek 2. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 3. října od 8 do 14 hodin.

Do volební místnosti je třeba vstupovat s rouškou, tu lze sundat jen na vyzvání volební komise kvůli identifikaci.

Ve středu mohli z auta volit lidé v koronavirové karanténě a izolaci na vyhrazených stanovištích na pěti místech v kraji, ve čtvrtek pak do přenosných uren hlasovat lidé v domovech a sociálních zařízeních, které byly kvůli onemocnění covidem uzavřeny. 

Kdo povede kraj?

O křesla v zastupitelstvu Olomouckého kraje se uchází celkem 16 subjektů.

Ve volbách v roce 2016 získalo největší počet hlasů hnutí ANO (23,8%) s velkým náskokem před ČSSD (13,9%). Další v pořadí byli tehdejší partneři sociálních demokratů v krajské vládě komunisté (11,6%), kteří o fous předběhli čtvrtou Koalici pro Olomoucký kraj (11,4%).

Za nimi pak skončili Starostové ProOlomoucký kraj (9,69%). Do krajského parlamentu se dostala ještě ODS (7,6%) a koalice SPD a SPO (7,3%).

Krajskou vládu po volbách v roce 2016 vytvořila koalice ANO, ODS a ČSSD. Hejtmanem se stal tehdejší lídr Babišova hnutí olomoucký lékař Oto Košta, ten byl však v únoru 2017 odvolán a na jeho místo usedl současný hejtman za ANO Ladislav Okleštěk. 

Kdo senátorem?

Ve volebním obvodu 66, který zahrnuje západní část Olomoucka a Zábřežsko, si lidé ze sedmi uchazečů volí také svého senátora. Ten nahradí dosavadní senátorku, litovelskou lékařku Alenu Šromovou (KDU-ČSL), která před šesti lety ve druhém kole porazila jednoho ze současných kandidátů Jana Zahradníčka (ANO).  

Zajímavé senátorské volby se čekají na Přerovsku (obvod 63). Napínavý boj tam svede celkem jedenáct kandidátů.

Šestiletý mandát obhajuje dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL, Zelení, TOP09, STAN).  Vyzyvatelem jí je například přerovský radní Petr Vrána (ANO), bývalý ministr dopravy Antonín Prachař (nezávislý), hranický starosta Jiří Kudláček (Trikolóra) či o politický comeback usilující bývalý primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD).