Sesbírat nejzajímavější příběhy obecních kronik z regionu do pěkné a čtivé publikace je hlavním cílem projektu, do nějž se v červnu zapojily místní akční skupiny (MAS) Partnerství Moštěnka a Občané pro rozvoj venkova. Obě organizace mají přitom „své" obce i na Přerovsku. Konkrétně 22 obcí se nachází na území Moštěnky a šest z nich tvoří mikroregion Dolek. Mezi nimi Citov, Císařov, Brodek, Rokytnice, Nelešovice a Čelechovice.

O co jde?

„Nemá se jednat o zmapování dějinných událostí jednotlivých obcí, na to by jedna publikace rozhodně nestačila. Knížka Příběhy našich kronik má být souborem nejzajímavějších příběhů, které se váží přímo k místům, jež lze i dnes navštívit," vysvětluje manažerka projektu Marie Tesařová. Podle ní obce pomalu začínají postrádat své „příběhy", které se vztahují k památkám, jakými jsou například kříže, kapličky, staré cesty či stromy. „Také učitelé ve školách mají velký problém zajistit podklady, když mají dětem něco o obcích a jejich „příbězích vázaných k místům" vyprávět. Díky sepsaným příběhům z kronik navštíví děti, učitelé i ostatní zájemci tato místa, lépe poznají region, upevní si k němu vztah a poznají také nová zajímavá místa třeba sousedních obcí nebo regionů MAS, například formou výletů," vysvětluje dále koordinátorka.

Příběhy by podle projektu měly vybírat přímo obce. Bude se tedy jednat o iniciativu zdola, kdy se zapojí do autorského kolektivu veřejnost, především místopisci, kronikáři, zájemci o lokální historii, starostové či učitelé.

„Zmapování nejzajímavějších příběhů z obecních kronik doplní interaktivní akce s dílnami a výkladem o prvních kronikách, o důvodech jejich vzniku, o autorech, psaní inkoustem, lidé si budou moci vyzkoušet vlastnoručně, jak funguje knihtisk i výrobu ručního papíru," doplnila Marie Tesařová s tím, že přednášky se vždy přizpůsobí počtu, věku i složení publika.

Prvouky a vlastivědy

Do obcí přibudou rovněž nové regionální učebnice. Ty vzniknou ve spolupráci s obcemi a školami v rámci druhého podpořeného projektu „Zábavná vlastivěda z našich vesnic". Konkrétně se jedná o čítanky prvouky pro I. a vlastivědy pro II. stupeň základních škol, jež shrnou základní údaje z historie až po současnost.

„Ve školách chybí lokální a regionální prvouka i vlastivěda, učitelé musí při výkladu vycházet z internetu, informací dostupných na webech obcí, což je nedostačující," vysvětlila důvod manažerka s tím, že centrální učebnice nemohou reagovat na individuální záležitosti jednotlivých regionů.

„Navíc kantoři i na venkově do škol většinou dojíždějí. Málokde je domácí učitel, který se v obci narodil, žije v ní a učí. Učitelé tak mají velký problém zajistit podklady, když mají dětem něco o obcích vyprávět. Je proto třeba shrnout základní, ale také další zajímavé informace, které si děti zapamatují a osvojí," dodala.

Kromě spolupráce mezi jednotlivými zapojenými MAS, jíž je projekt podmíněný, budou spolupracovat i užší týmy lidí přímo v jednotlivých regionech.

„Tato spolupráce bude daná především podílem práce obcí, o nichž se bude přímo psát. Počítáme v první řadě se starosty. Na nich už bude, zda se zapojí sami, osloví své školy, knihovníky, kronikáře anebo i místní zájemce o lokální historii," přiblížila Marie Tesařová.

„Je vlastně jen na nich, jak živě a zajímavě se bude o jejich obcích psát. Nepochybně je vbrzku přímo oslovíme a budeme očekávat první reakce, aby projekty zdárně odstartovaly," uzavřela.

S nápadem vytvořit prvouky a vlastivědy místního významu přišla jako první v naší zemi MAS Boskovicko. Konkrétně bývalý kantor a současný starosta městečka Olešnice Zdeněk Peša. I když rozsah jeho práce je daleko širší a za daleko větší náklady, přislíbil již na počátku ochotně pomoc i dobrou radu při tvorbě učebnic.

„Naše první vlaštovky rozhodně naleznou uplatnění nejen ve školách. Zájem mají i běžní obyvatelé regionu. Jde přeci o upevnění vztahu k místu, kde žijeme. A ten může nastat jedině znalostí historie a poměrů," řekla koordinátorka projektu.