To však České dráhy svým zákazníkům v zimním období nenabízejí. Starý vozový park neumožňuje, aby mohli železničáři v prostorách depa doplnit až 400 litrů vody do každého vagonu, tak jak to je běžné v letních měsících.

Železničáři přiznávají, že po kolejích v regionu jezdí nemálo vozů, jejichž staří již přesahuje čtyřicet let. Jejich konstrukce tak odpovídá šedesátým až sedmdesátým létům minulého století.

„Problém spočívá ve starém vozovém parku. Průměrné staří našich vozidel se pohybuje kolem pětadvaceti let. Problémy pak nastávají především v noci, kdy se vozy nepohybují a voda v nádržích může zamrznout; komplikace však mohou vzniknout již při samotném doplňování vody, a to v depech, kde jsou rozvody vody vyvedeny na povrch,“ informoval Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.

Zároveň však dodal, že v bohumínském depu, kde jsou vozy jezdící na Hranicku a Přerovsku plněny, tento problém nehrozí. Voda do vagonu se totiž plní ve vytápěné hale. Většina rychlíků a mezinárodních vlaků vyšší kvality je sestavena z vozů, kterým teploty pod bodem mrazu nevadí.

O něco modernější, avšak stále poměrně staré vagony, jsou totiž vybaveny nádržemi pro celoroční provoz vodního hospodářství. Problém s vodou v zimě se netýká také modernizovaných motorových souprav Regionova a příměstských vlaků City Elefant. Regionova však mezi Hranicemi a Přerovem nejezdí žádná, vlakem City Elefant se v každém směru mohou cestující svézt jen jednou denně.

„Souprava Regionova používá takzvaný uzavřený systém WC, takže přítomnost vody je nutná k provozu sociálního zařízení. City Elefant je trvale aktivní i při odstavení, což znamená, že o sobě podává informace dispečerovi depa, tedy i to, zda má být doplněna voda,“ řekl Šťáhlavský.

Podle jeho slov je většina vlaků v zimních měsících výchozích ze stanice Bohumín plněna vodou. Týkat by se to mělo i osobních vlaků mezi Přerovem a Hranicemi. Jak jsme ale zjistili, situace je zcela jiná. Zatímco v rychlíkových vozech není problém s vodou, ale s čistotou toalet, v osobních vlacích je pravděpodobnost, že cestující narazí na plně funkční WC přibližně čtvrtinová. Výjimkou však nejsou ani situace, kdy voda neteče v celém vlaku.

„Přes zimu to neteče, běžte až doma,“ reagoval na dotaz jedné z cestujících průvodčí vlaku.

„Oni se chovají, jak kdyby bylo všechno v pořádku. To, že po sobě nespláchnu, to mi až tak nevadí. S tím budou mít problémy ti, kteří na záchod půjdou po mně. S přítomností mýdla na umyvadle také nepočítám, ale že si ani nebudu moct opláchnout ruce, to mě teda dopálilo,“ uvedla minulý týden jedna z cestujících, která si nepřála uvést své jméno.

Zároveň dodala, že na toaletě postrádala také toaletní papír a použít proto musela své papírové kapesníky.

„Jediným opatřením, které bychom mohli pro celoroční provoz všech WC udělat, je náhrada starých vozů za nové. České dráhy chtějí v budoucnu pro regionální dopravu pořizovat jen takové vlaky, u nichž bude plnění vodou nutností pro provoz sociálních zařízení. Rychlost obnovy bude závislá na úrovni úhrady ztrátové osobní dopravy ze strany krajů. Například Regionální operační program Evropské unie nabízí poměrně značnou částku na obnovu vozového parku, její čerpání je však závislé na dlouhodobých smlouvách s kraji. Vše je otázkou deseti a více let,“ doplnil Šťáhlavský.