Tibetskou vlajku vyvěsí například i v Zábřehu, Tovačově či Lipníku nad Bečvou.

Naopak Přerov se k iniciativě stejně jako v předchozích letech nepřipojí ani letos.

„Radní vyvěšení vlajky neodsouhlasili,“ potvrdil mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal.

Modročervená vlajka se zlatým sluncem v Přerově naposledy vlála v roce 2005. Vedení města vzešlé z voleb o rok později ji ale od té doby nechává ve skříni.

Někteří členové rady města již dříve přiznali, že hlavním důvodem jsou vazby s Čínou.

Sousední Prostějov se dosud k akci nepřidal nikdy a stejně by tomu mělo být i letos.

„Zatím o tom ale vedení města žádným způsobem nejednalo,“ řekla mluvčí radnice Jana Gáborová.

V Olomouci vlajka už popatnácté

Naopak Olomouc patří k průkopníkům iniciativy a tibetskou vlajku tak letos ve městě vyvěsí už popatnácté.

„Vyvěšuje se u nás úplně od prvopočátku a nic podstatného se nezměnilo, abychom od toho ustupovali,“ uvedl mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák. Podpora Tibetu má dlouholetou tradici i v Šumperku a vyvěsí ji také Jeseník, který se letos k akci přidává potřetí.

„Pokud někdo nechce vlajku vyvěsit, je to samozřejmě jeho rozhodnutí, my nikoho nenutíme. Města většinou tuto záležitost projednávají na radě. Pokud nechtějí, tak obvykle kvůli svým ekonomickým zájmům. Svou roli často sehrává, pokud jsou v radě zástupci stran, které sympatizují spíše s Čínou,“ míní Blažena Polaharová z občanského sdružení Lungta, které akci Vlajka pro Tibet pořádá.

Desátý březen upomíná na krvavě potlačené povstání v Lhase před jednapadesáti lety, během něhož zahynulo na osmdesát tisíc Tibeťanů.

Tibetští aktivisté prosazují samostatnost nebo alespoň autonomii Tibetu na Číně, která jej okupuje a považuje za své historické území. Upozorňují na neustálé porušování lidských práv, cenzuru nebo svévolné zatýkání ze strany čínských úřadů.

Mohelnice: Podporujeme, ale nevyvěsíme

Vyvěšovat vlajky v tento den začala města v západní Evropě v devadesátých letech. Před čtrnácti lety se v České republice přidala první čtyři města, loni už se zúčastnilo více než tři sta šedesát obcí.

Tibetská vlajka tak letos ozdobí i radnice menších měst v Olomouckém kraji. Záměr schválili například radní Zábřehu na Šumpersku nebo Tovačova, Hranic a Lipníku nad Bečvou v okrese Přerov.

„Máme stále názor, rada i zastupitelstvo, že to symbolicky vyjádří úctu k těm, kteří ještě nemají demokracii a úplnou svobodu,“ vysvětlil starosta Lipníku Miloslav Přikryl.

Se samotnou akcí souhlasí i město Mohelnice, vlajka na její radnici přesto viset nebude.

„Rada města podporuje tuto záležitost ve vztahu ke svobodě v Tibetu, ale bez vyvěšení vlajky,“ řekl starosta Zdeněk Jirásko s tím, že podobným způsobem se město k akci staví pravidelně.

Když Tibet, proč ne Kurdové?

Může však toto gesto skutečně ovlivnit čínské politiky? Organizátoři akce tvrdí, že ano.

„Čína o těchto záležitostech dobře ví, i když se jedná o akce nenásilné a konané v malém měřítku. Čínská ambasáda je všechny bedlivě sleduje a díky nim drží svou politiku trošku víc na uzdě,“ míní Polaharová.

Skutečná zásadní změna je však podle odborníků v nedohlednu.

„V Tibetu je situace stále stejná. Nikdy nebyl vytvořen dostatečný nátlak na čínskou vládu,“ míní Karel Kouba, politolog z Univerzity Palackého.

Ostatní státy si totiž nechtějí Čínu znepřátelit a ani americký prezident Obama kormidlo v tomto směru nevychýlil.

„Přijal sice tibetského dalajlámu, ale jen neoficiálně, aby si nerozhněval čínskou vládu,“ upozornil politolog, který také připomněl názory, které v souvislosti s vyvěšováním vlajek tradičně zaznívají.

„Leckdo může namítnout, proč vyvěšovat právě tibetské vlajky, a proč ne symboly jiných národnostních hnutí, v jejichž případě panuje ještě větší útlak. Například Kurdům v Turecku se zdaleka tolik pozornosti nevěnuje,“ dodal Kouba.

Karel Páral, čtk