Příběh, jenž dodnes dojímá autory románů a filmaře, tento týden znovu ožil před návštěvníky Přerovského zámku.

„Naší inspirací se nestal slavný americký film, ani výstava, která se k tomuto tématu konala v Brně či Praze. Nápad vzešel z podobné expozice ve Vlastivědném muzeu v Olomouci v roce 2002,“ vysvětlil ředitel Muzea Komenského v Přerově Radim Himmler.

Ten se podle svých slov spojil s olomouckým sběratelem Vladimírem Gračkou, jenž je doslova „chodící encyklopedií“ příběhů o Titanicu, zná technické detaily a parametry lodi a zabýval se i hlavními důvody toho, co vedlo ke zkáze na moři.

Expozice je rozdělena na dvě části – ta první má navodit atmosféru plavby honosným plavidlem s dobovým nábytkem a figurínami cestujících v historických kostýmech, již dokreslují vídeňské valčíky.

„Ve druhé části pak vstupujeme pod hladinu moře. Lidé můžou zhlédnout panely, které informují o počtu cestujících na palubě i jejich osudech. Je zde i symbolická maketa zádi lodi,“ dodal Himmler.

Právě příběhy lidí, kteří přežili plavbu na Titanicu, jsou tím, co příchozí nejvíce láká. Třeba historie dvou sirotků z Titanicu. Edmonda Rogera Navratila a jeho bratra Michaela Marcela Navratila unesl matce jejich otec, Francouz slovenského původu.

Na palubě cestoval pod falešným jménem Louis M. Hoffman a chtěl se s dětmi dostat do Ameriky. On plavbu nepřežil, ale obě jeho děti ano. Svou matku pak znovu spatřili asi měsíc po katastrofě.

Za vše hovoří i čísla na panelech. Například údaje o procentech mrtvých. Zatímco mezi pasažéry první třídy jich bylo 39,5 procent, mezi cestujícími třetí třídy 75,5 procent.

„I takový byl osud lodi, která doplatila na pýchu a legendu o své nepotopitelnosti,“ komentoval to Vladimír Gračka.

Vladimír Gračka

Kvůli pohlednici Titanicu se málem rozvedl

Historie Titanicu ho prý doslova uchvátila už v době emigrace, kdy pracoval jako strojník v Kapském Městě.

„Příběh Titanicu mě lákal odjakživa, hlavně důvody, které k tragédii vedly. Potopení zavinilo několik různých faktorů, z nichž asi tím hlavním byla lidská pýcha a přecenění vlastních možností,“ konstatoval.

Gračka vlastní také několik exponátů, připomínajících tuto dobu.

„Jedním z nich je třeba pohlednice lodi, kterou zaslala jedna Češka do Oder krátce po katastrofě, 24. dubna 1912. Koupil jsem ji na burze v Olomouci za 3,5 tisíce korun a manželka se se mnou kvůli tomu málem rozvedla. O to více je dnes vzácná, “ řekl s úsměvem Gračka.

Podle něj jsou exponáty z Titanicu dodnes cenným artiklem. „Například originální jídelní lístek z lodi měl vyvolávací cenu 60 tisíc,“ dodal.

Zajímavá expozice bude mít svou derniéru v noci ze 14. na 15. dubna, tedy přesně sto let ode dne, kdy se loď potopila. Lidé se můžou v prostorách zámku zúčastnit komentované prohlídky a do historie je zavede Vladimír Gračka.