Muzikanti z kapely IN blue, se kterou Wykrent v posledních letech koncertoval, se tento dluh snažili splatit a uspořádali v neděli večer koncert k jeho nedožitým osmdesátinám.

V zaplněném sále Městského domu zazněly nejznámější písničky Jaroslava Wykrenta v podání hudebníků a hostů kapely IN blue. Nechyběly vzpomínky přátel, fanoušků a nebo moderátorů ostravského a olomouckého rozhlasu, se kterými umělec dlouhodobě spolupracoval.

Manželku Jaroslava Wykrenta Doris, která seděla v první řadě, přivítal bouřlivý aplaus. Hudebníci na pódiu rozkrojili také narozeninový dort s textem jeho slavné písně, symbolicky převázaný růžovou pentlí z marcipánu.

Wykrentova manželka Doris přiznala, že pro ni bylo těžké se do měšťáku vracet. „Byla jsem ve velkém stresu, protože jsem ho na koncertech vždycky doprovázela. Pro mě byl najednou měšťák prázdný, od té doby jsem tam nebyla. Tatík nechtěl veřejný pohřeb, protože říkal, že není zvědavý na to, jak půjdou lidi z pohřbu a budou si zpívat Agnes. Nechtěl to, už toho měl plné kecky. Někdo mi třeba vyčítal, že pohřeb nebyl veřejný, ale je to tak,“ vzpomněla Doris Wykrentová.

Koncert k nedožitým osmdesátinám jejího manžela jí udělal radost. „Jsou tady všichni muzikanti, se kterými léta spolupracoval - i kluci jako Zdeněk Vřešťál, které znám ještě z dob, kdy koncertoval s Marií Rottrovou,“ řekla.

Dramaturgie nedělního koncertu se zhostil skladatel a kytarista kapely IN blue Ivan Němeček. V první polovině večera na pódiu vystoupili Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský ze skupiny Neřež a posluchači si užili také jednu lahůdku - unplugged vystoupení přerovské kapely Pirillo, pro niž Wykrent skládal texty v devadesátých letech. Druhá část koncertu patřila známým písničkám Jaroslava Wykrenta v podání nejrůznějších interpretů.

Legendární Růžovou pentli zazpíval Václav Fajfr, jednoho z nejslavnějších Wykrentových songů Slunečnice se zhostil Vojta Samek, skladbu Co ti nejvíc závidím představila dvojice Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský.

V podání členů skupiny IN blue Ivana Němečka a Petra Vyňuchala zazněly songy Píseň pro mou lady, Už to prostě není ono a Již jedou řidiči, kterou Wykrent vtipně reflektoval dění kolem nedokončené D1. Blahobytný song zazpíval Jiří Štěpánek a Mobil Blues Jaroslav Hřičišče. Finále patřilo Wykrentově nejznámější skladbě Agnes, kterou spolu s hudebníky zpíval celý sál.

A jak na Jaroslava Wykrenta vzpomínají jeho hudební kolegové? „Má první vzpomínka se váže k začátkům naší desetileté spolupráce. Nejdříve to byl jezevec, zalezlý ve svém panelákovém bytě, který z něj odmítal vylézt ven. Pak jsme ho dokázali navnadit a postupně nalákat k prvnímu koncertu. Po něm následovaly další, natáčení CD - a on byl za to později strašně rád. A pak je to smutná vzpomínka, když Jarda odcházel. Byli jsme mu nejblíže a chodili za ním do poslední chvíle,“ svěřil se zakladatel Wykrentovy doprovodné skupiny IN blue Ivan Nemeček.

Ten je podle svých slov rád, že se koncert podařilo uskutečnit. „Je to taková derniéra, jak má být - tenkrát to bylo náhle zpřetrhané, pak zase příliš živé. Tak jsme si počkali na dnešní večer, kdy by oslavil osmdesátiny,“ poznamenal.

Po delší době se společně objevili na pódiu také členové přerovské skupiny Pirillo, jejichž koncertování přerušilo nečekané úmrtí Pavla Nováka mladšího.

„O spolupráci Jardy Wykrenta s Pirillem v devadesátých letech se toho moc neví. Začala někdy v roce 1989, kdy nás napadlo, že bychom mohli naše písničky posunout dál. Spojili jsme se s Jardou, který kromě toho, že byl výborný textař, měl otevřené dveře do ostravského rozhlasu. Pomohl nám tedy odstartovat jakousi druhou mízu Pirilla,“ líčí Ivan Němeček.

Pro Jaroslava Macíčka, který v kapele Pirillo také působil, zažila kapela díky spolupráci s Wykrentem nový start. „Byl jednou částí toho dvousoší Novák - Wykrent, dvou osobností, které s kulturou v Přerově významně pohnuly. Díky jeho textům jsme s Pirillem natočili písničky v Českém rozhlase,“ řekl.

Na společných koncertech s Marií Rottrovou dobře poznal Jaroslava Wykrenta také Zdeněk Vřešťál ze skupiny Neřež.

„Jarda byl výborný kumpán. Když měla Maruška Rottrová kulaté narozeniny, jeli jsme s ní na velké turné po halách, kde jsme hráli my jako Neřež, a byl tam také Jaroslav Wykrent jako host. Jaroslav měl vždycky v šatně připravenou placku s tou nejlepší slivovicí,“ podělil se o vzpomínku.

„Byl to zábavný člověk a moc si vážíme toho, co napsal pro Marušku Rottrovou, Věru Špinarovou, ale i toho, co zpíval on sám. Je to minimálně dvacet velkých hitů, které všichni známe. Na dnešním koncertě zazpíváme jeho méně známou písničku Co ti nejvíc závidím, která nás chytla proto, že má trochu folkový nádech,“ uzavřel Zdeněk Vřešťál.