Dorazilo na něj patnáct příbuzných Rudolfa Weigla - z Polska, Německa, ale i Česka. V budově Vyšší odborné školy zdravotnické byla vědci u příležitosti 140. výročí jeho narození odhalena pamětní deska.

Rudolf Weigl je zapomenutým přerovským rodákem, který prožil velkou část svého života v Polsku a hlásil se k polské národnosti. Patřil k nejvýznamnějším evropským vědcům minulého století a prokázal svou odvahu tváří v tvář sovětskému i nacistickému režimu. Výzkumem vakcíny proti skvrnitému tyfu zachránil před deportací stovky Židů.

Přerovský rodák Rudolf Weigl objevil vakcínu proti skvrnitému tyfu. Za svůj objev byl v Polsku uznávaný vědec opakovaně navržen na Nobelovu cenu.
Objevil vakcínu proti skvrnitému tyfu. Přerovskému rodákovi odhalí pamětní desku

Příprava vakcíny totiž zahrnovala i krmení vší krví dobrovolníků, takže Weigl získal během druhé světové války možnost pod záminkou náborů pracovníků - krmičů vší - zachránit před jistou smrtí stovky zástupců především polské židovské inteligence.

„Za své zásluhy byl profesor až v roce 2003 posmrtně vyznamenán medailí Spravedlivý mezi národy,“ řekla Izabella Wołłejko-Chwastowicz, generální konzulka Polské republiky v Ostravě. Medaili uděluje stát Izrael lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem.

Na odhalení pamětní desky Rudolfu Weiglovi přijela v úterý do Přerova z Polska i jeho vnučka Krystyna Weigl - Albert, které je dnes pětasedmdesát let. Tu mrzí, že uctění památky jejího dědečka přišlo tak pozdě.

„Pamatuji si ho spíše z vyprávění, protože mi bylo deset let, když zemřel. Přiznám se, že jsem trochu smutná z toho, že k takovému setkání nedošlo už mnohem dříve,“ vyjádřila své pocity Krystyna Weigl - Albert, která je profesí psycholožka.

Ilustrační foto
Bič na pobudy v Přerově. Zastupitelé schválili vyhlášku proti žebrání

Její otec byl lékař, internista. „Žil trochu ve stínu dědečka, lásku k přírodním vědám ale zdědil po něm a i mně celý život přirozeně zajímá,“ řekla. Na svém dědečkovi si cení hlavně jeho morálních vlastností.

„Ocitl se v životních situacích, kdy se naplno projevil jeho pevný charakter a morální síla. Když posuzuji jeho činy, musím říct, že byl nezvykle odvážný a zásadový. I na něj ale dopadla tvrdá poválečná doba, kterou provázela snaha jej umlčet. Nesmělo se o něm tehdy mluvit - mně ale jméno Weigl při studiích na vysoké škole otevíralo dveře, protože ho všichni uznávali,“ vylíčila.

Významného rodáka Rudolfa Weigla dnes v Přerově nic nepřipomíná - v místech, kde stál kdysi jeho rodný dům, je dnes autobusové nádraží. I proto byla z iniciativy polské strany odhalena bronzová pamětní deska ve vstupní hale Vyšší odborné zdravotnické školy.

Socha Rudoarmějce v Želatovské ulici v Přerově
Socha Rudoarmějce v Přerově zůstane, rozhodli zastupitelé

„S podporou města se podařilo realizovat pamětní desku a na historické konferenci se dnes úplnou náhodou sešli téměř všichni žijící příslušníci rodiny Weiglovy z Polska, Německa a České republiky. Je jich patnáct - a je to poprvé a zřejmě i naposledy, co se tady setkávají. Konference v Městském domě by měla otevřít dveře zájmu širší veřejnosti o Rudolfa Weigla,“ řekla generální konzulka Izabella Wołłejko-Chwastowicz.

Rudolf Weigl pocházel z významné podnikatelské rodiny

Přerovský primátor Petr Vrána (ANO) si spolupráce s polskou stranou váží. „Jsem rád, že jsme pamětní desku společně realizovali, protože význam Rudolfa Weigla pro vědu je nesmírný. Zajímavostí je i to, že pocházel z významné podnikatelské rodiny, která zde vyráběla ještě před přivedením dráhy kočáry,“ zmínil primátor.

Na konferenci v Městském domě zazněl i příspěvek ředitele Státního okresního archivu Jiřího Lapáčka, který se zaměřil na působení rodiny Weiglovy v Přerově.

„Rodina Weiglova vedla firmu na výrobu kočárů nejprve v budovách u nádraží, takzvaných vojenských pekárnách, a později v letech 1884 až 1885 postavila novou továrnu jižněji od nádraží. Zde se nacházela takzvaná Weiglova továrna, již někteří Přerované možná ještě pamatují. Po roce 1945 to byl závod Liaz,“ řekl Jiří Lapáček.

Bývalý hotel Strojař v Přerově
Obrat ve využití Strojaře. Radní uvažují o družstevním bydlení

Otec Rudolfa Weigla byl autorem patentu na typ heveru, který dostal název „malý obr“. „Po smrti otce se jeho matka znovu vdala za Poláka Józefa Trojnara. Odstěhovali se do Haliče,“ doplnil.

Rudolf Weigl působil jako profesor na lvovské univerzitě, kde se začal zabývat výzkumem skvrnitého tyfu. „Ve 30. letech své výzkumy publikoval a vyvinul vakcínu proti skvrnitému tyfu. První masové nasazení vakcíny bylo v Číně, protože ho o to tehdy požádal belgický misionář, který tam působil,“ zmínil zajímavost.

Přerovský skladatel a hudebník Jaroslav Wykrent
Měšťák rozezní Wykrentovy písničky. Na koncertě k nedožitým osmdesátinám

Začátkem jara roku 1944 byl Rudolf Weigl přinucen opustit Lvov a vybavení institutu bylo násilně převezeno do Německa ustupující německou armádou, nebo zničeno, když byl Lvov znovu obsazen sovětskými vojsky.

Usadil se v Kroscienku nad Dunajcem, kde si zařídil malou laboratoř. Později působil v Krakově jako profesor obecné mikrobiologie na Jagellonské univerzitě - a nakonec na univerzitě v Poznani. Po odchodu do důchodu zemřel jako totalitnímu režimu nepohodlný v Zakopaném v roce 1957.