„Poklad v podobě velkého množství stříbrných a zlatých mincí našel 2. srpna roku 1923 při bourání známé hospody U Jonášů v Bratrské ulici s č. p. 114 stavební asistent Josef Bláha. Dům byl zhruba v místech, kde je dnes bistro Vítěz,“ přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově a kurátor výstavy Švédové na Přerovsku Zdeněk Schenk.

Zbouráním hostince U Jonášů se měla uvolnit plocha pro výstavbu poštovního a telegrafního úřadu. Podle dobových pramenů byl poklad nalezen v místnosti bývalé kuchyně v přízemí domu, a to nad sklepními prostorami. „Byl ukryt v záměrně upraveném výklenku ve zdi, a to přibližně půl metru nad úrovní podlahy v rohu místnosti,“ upřesnil.

Zlaté a stříbrné mince v nádobách

Jako úkryt pro zlaté a stříbrné mince posloužily dvě různě velké keramické nádoby a váček z organického materiálu, který se ale nedochoval. Poklad byl vyzvednut za asistence starosty Josefa Vdolka a městské policie. Vzácný nález byl nejprve uložen na policejním úřadě, a poté si cenné mince po dobu několika dní mohla prohlédnout i veřejnost za výlohou jednoho z místních obchodů.

Ilustrační foto
Popelnice v Přerově budou mít čip. Kvůli rostoucím nákladům na svoz odpadu

Podle tehdejší litery zákona měl být poklad rozdělen mezi nálezce a majitele pozemku, kterým byl městský úřad. Zásluhou konzervátora Josefa Vyvlečky a intervence členů muzejního kuratoria se podařilo hromadný nález mincí uchovat kompletní a převést do sbírek Městského muzea v Přerově. Soupis mincí vyhotovil v roce 1932 konzervátor Státního archeologického ústavu a zaměstnanec Moravského zemského muzea Inocenc Ladislav Červinka.

Odborného numizmatického zpracování pokladu se na přelomu 80. a 90. let minulého století zhostil pracovník přerovského muzea Milan Chumchal.

O pokladu psala i zahraniční média

Zpráva o pokladu se rychle rozkřikla. Podle kurátora numizmatické sbírky Muzea Komenského v Přerově Lubora Maloně vzbudil objev „Přerovského pokladu“ ve městě značný rozruch a zprávy o něm přinesl i tehdejší tisk. A jak o něm informoval Obzor 4. srpna 1923?

„…Ve čtvrtek k páté hodině odpolední při rozbírání zadní zdi v místech, kde dříve stávala kuchyně restaurace, nalezl asi půl metru pod povrchem stavební asistent stavitele Jandáska, Josef Bláha, dvě hliněné nádoby, z nichž jednu rozkopl, druhá menší zůstala neporušená. Z nádoby vysypaly se stříbrné mince… Po pečlivém ohledání zjištěno, že nález obsahuje mince z 16. a 17. století - a to: 26 zlatých mincí, 215 velkých stříbrných mincí, 2 088 drobných stříbrných mincí, 1 kg 52 dkg velkých stříbrných mincí zabalených do sáčku,“ uvádí zpráva.

Srpnová okupace 1968 v Přerově.
Srpnová okupace 1968 v Přerově. Poznáte sebe nebo někoho ze svých blízkých?

Na konci článku se čtenáři dozvěděli, že celková váha mincí je okolo 10 kilogramů a cena nálezu 10 až 20 tisíc korun. „Tento článek v podstatě odpovídal skutečnosti. Jediným chybným údajem byla váha mincí, která byla ve skutečnosti jen něco přes 8 kilogramů,“ řekl Maloň. Jiné novinové články už nebyly tak přesné.

„Například Československý denník informoval 3. srpna 1923 o tom, že poklad obsahoval 2 808 malých stříbrných mincí, které byly v koženém sáčku a váží 1 kg 52 dkg. Podle něj byly mezi zlatými mincemi nejen maďarské a turecké ražby, ale dokonce i japonské. Uherské a osmanské mince tam skutečně byly, japonské ale nikoli,“ zmínil Maloň.

Informace o přerovském nálezu mincí se objevily nejen v domácím tisku, ale i v tom zahraničním. „Dosud je doložen výskyt krátkých článků v rakouských novinách, jako byly linecký Tagblatt z 10. srpna 1923 a Voralberger Landes-Zeitung ze 13. srpna 1923. Bohužel tyto noviny přebíraly informace, které zveřejnil i Československý denník,“ poznamenal Maloň.

Poklad v ohrožení

Před příjezdem německých okupačních vojsk se snažili pracovníci tehdejšího Městského muzea na přerovském zámku ukrýt unikátní sbírkové předměty. Kromě vzácných originálních map Jana Amose Komenského měl být před nacisty uchráněn také „Přerovský poklad“.

Kosterní pozůstatky, které našli minulý týden stavebníci při rekonstrukci průchodu domu na Žerotínově náměstí v Přerově, podrobili zkoumání antropologové.
Přerov: Nález koster na Žerotínově náměstí? Antropolog určil stáří dítěte i muže

Během noci na 15. března 1939 nechal ředitel muzea Josef Krumpolc a tehdejší starosta František Lančík zazdít ve zdech zámku vzácné Komenského tisky, jeho mapy a celý takzvaný Přerovský poklad. Cennosti nezůstaly zazděné dlouho, neboť úkryt byl v roce 1942 vyzrazený a Němci si je z něj vyzvedli. Tehdejší správní komisař města Hans Pecna je ale po několika měsících muzeu vrátil.

Jaké je složení pokladu?

Přerovský poklad obsahoval celkem 2390 kusů zlatých a stříbrných ražeb tolarového období z 16. a prvních desetiletí 17. století o celkové hmotnosti 8,12 kilogramu. Nejpočetnější složku v nálezu tvořily drobné stříbrné mince v počtu 2093 kusů.

„Následovaly dlouhé mince v počtu 156 kusů, tolarů a jejich dílů bylo 115. Zlaté ražby byly zastoupeny pouhými 26 kusy. Za ojedinělý exemplář lze z numizmatického pohledu označit sedmihradský dukát Štěpána Báthoryho z roku 1573, opatřený kontramarkou polského přístavního města Gdaňsk,“ zmínil archeolog Zdeněk Schenk.

Kromě převažujících vládních ražeb a ražeb světských feudálů byly ve výrazně menším počtu zastoupeny také ty církevní a městské.

Ve Vídeňském křídle tovačovského zámku se před lety natáčely některé díly populárního seriálu Četnické humoresky.
Historické domy a zámek v Tovačově lákají tvůrce četnických seriálů

„V případě skladby depotu jde o poměrně rozmanitou směs mincí, což koresponduje s hromadnými nálezy mincí z období třicetileté války,“ popsal. V geografickém složení pokladu se objevují mince ražené v různých částech Evropy. Nejvíce na území Německa, a to 1583 kusů, Švýcarska (405 kusů) a v českých zemích (224 kusů).

Menší část mincí má svůj původ na území Rakouska, Polska a Nizozemí. Spíše ojedinělé zastoupení mají mince z Uher, Sedmihradska a Osmanské říše.

Za zajímavost je možné považovat přítomnost zlatých mincí osmanských sultánů Murada III. (1574 ─1595) a Mohameda III. (1595─1603), vyražených v mincovně Qustantínija v dnešním Istanbulu. Tyto zlaté osmanské nominály jsou ve většině známých případů obsaženy ve smíšených hromadných nálezech z českého a moravského území.

Několik ražeb bylo na okraji opatřeno dírkami, určenými k jejich zavěšení na šňůrku. „V případě třicetikrejcaru, půlzlatníku raženém v jihoněmeckém městě Freiburg v roce 1564 došlo k záměrné dodatečné úpravě mince do podoby závěsku připevněním stříbrného očka. Na líci této mince je nápadný reliéf hlavy havrana a na rubové straně je vyobrazen panovník Ferdinand I. Habsburský (1556−1564),“ řekl Schenk.

Nejvíce ražeb spadá do let 1575 ─1620, přičemž za nejstarší ražbu bylo možné označit bavorský groš Albrechta IV. (1460 ─ 1508) z roku 1506, za nejmladší pak tolar saského kurfiřta Jana Jiřího I. (1611 ─ 1656) a habsburské dlouhé mince z roku 1623.

Nejbohatší poklad na našem území

Pro stanovení doby ukrytí přerovského pokladu jsou zásadní nejmladší v nevelkém počtu zastoupené mince, díky kterým je zřejmé, že nejdříve v roce 1623, ale spíše o něco později byla peněžní hotovost uložena do skrýše ve výklenku.

V souvislosti s objevem jednoho z nejbohatších pokladů na našem území se podle Zdeňka Schenka nabízí také otázka, vztahující se k majiteli takového množství mincí, okolnostem ukrytí a hlavně důvodům nevyzvednutí pokladu.

„Za jeden z důvodů, který vedl před čtyřmi stoletími majitele peněžní hotovosti k ochraně nashromážděného jmění formou uložení ve zdech domu, je možné považovat nejistotu způsobenou prvními roky třicetileté války. Přestože město nebylo na počátku dvacátých let 17. století v bezprostředním nebezpečí, na jeho obyvatele dopadala tíže válečných útrap,“ vysvětlil Schenk.

Přerovští hokejisté se mohou pochlubit novým zázemím v podobě zrekonstruovaných šaten. Město do oprav investovalo téměř 29 milionů korun.
Hokejisté získali nové šatny, do oprav zázemí přerovského klubu šlo 29 milionů

Ve městě sídlila císařská posádka a výdaje za vojenskou pomoc se neustále navyšovaly, a tím neúměrně narůstal tlak na měšťany. S ohledem na skladbu mincí a místo nálezu je pravděpodobné, že byla velká část pokladu shromažďována delší dobu v měšťanském prostředí. „Není vyloučeno, že mohl hotovost shromáždit také obchodník, žoldnéř či hostinský, kteří přicházeli do kontaktu s různými druhy ražeb,“ soudí.

„Přerovský poklad“ mohou zájemci obdivovat v Muzeu Komenského v rámci výstavy Švédové na Přerovsku. V tomto rozsahu je od roku 1923 vystaven vůbec poprvé. Výstava potrvá do 29. října.