Nejvíce je Bulharů a Slováků, zapojili se ale i čeští studenti středních a vysokých škol, řadoví zaměstnanci nebo mladí lidé z okolních vesnic.

„Hledal jsem brigádu a chtěl zkusit práci v zemědělství. Když se tedy objevila možnost přivydělat si na sklizni chmele, tak jsem si řekl, proč ne. Na konci srpna už přece jen není takové vedro. I když je to dřina, baví mě to,“ prozrazuje Matěj Hrazdira, student Střední lesnické školy v Hranicích. „Tady na česačce máme noční a denní směny, já ale pracuji na těch denních, a to od půl sedmé ráno do šesti,“ dodává.

Kovářské fórum v historické kovárně na třetím nádvoří, 24. srpna 2023, hrad Helfštýn. Kovářský tým Lukáše Kučery.
VIDEO: Na Helfštýně vzniká plastika Soumrak myšlení. Evokuje válečný konflikt

Studenti, kteří pomáhají se sklizní, přiznávají, že je kromě finanční motivace lákalo i dosud nepoznané dobrodružství. „Na brigádě jsem poprvé, chtěla jsem tu práci zkusit a naučit se něčemu novému,“ směje se Katka Hradílková z Brna, která po prázdninách nastupuje na učební obor číšník. Sklizeň chmele potrvá patnáct až sedmnáct dní.

Úroda? Lepší průměr

Zemědělci si na letošní úrodu českého zlata nemohou stěžovat - i když to zatím nechtějí zakřiknout. Po letech, kdy panovala velká sucha a šišky nedorostly, se konečně radují z dobré úrody.

„Letos je to pravý opak toho, co bylo loni. V současné době je srážek dost, možná až nadbytek. Díky celému průběhu od jarních měsíců, kdy bylo vcelku chladno a vlhko, chmel narostl zcela jinak, než v tom katastrofálním loňském roce. Předpokládám, že bude úroda průměrná, možná nadprůměrná, což nás samozřejmě těší,“ popsal předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Návštěvnická sezona na přírodním koupališti Jadran v Oseku nad Bečvou letos láme rekordy. Obec proto chystá úpravy prostranství v okolí vodní plochy, ale i stellplatzy a další vylepšení pro návštěvníky.
Osecký Jadran je letos v obležení, funguje i nuda pláž. Obec chystá úpravy

Slušná je i kvalita chmele. „Agronomka udržela kvalitu šišek, takže jsou ve velmi dobrém stavu. Začali jsme se zpožděním až dnes, kdy to konečně dozrálo, je to uzavřené, lépe se to češe - a teď už jedeme naplno. Doufám, že ten optimismus, který teď sdílím, budu sdílet i na konci sklizně,“ poznamenal.

Celkový výnos by se měl podle jeho slov pohybovat od 12 do 15 metráků Žateckého poloraného červeňáku. „V prvních dnech sklizně děláme porosty, které jsou zralé a máme je v enklávách, kde stéká více vody. Kdyby totiž přišly srážky, bylo by je problematické sklidit,“ vysvětluje Lichnovský.

V dobré kondici je podle něj i chmel na nových konstrukcích, které musely být před třemi lety vyměněny. Tehdy totiž vichřice těsně před sklizní strhla šestnáct hektarů chmelnic a škoda přesáhla 20 milionů korun. „Chmel je na nich už třetím rokem, takže se dostává do kondice a je dobře narostlý,“ zhodnotil.

Oprava bazénové vany Plaveckého areálu v Přerově, srpen 2023
VIDEO: Oprava bazénu v Přerově se protáhne. Od října nebude kde plavat

Zemědělské družstvo v Kokorách obhospodařuje chmelnice na sklizňové ploše 193 hektarů, což je nejvíce v takzvané Tršické chmelařské oblasti.

„Posílali jsme asi před deseti dny vzorky do Výzkumného chmelařského ústavu v Žatci. Předpokládáme ale, že to za těch deset dní pokročilo správným směrem. Je to vidět i na obsahu lupulinu v jednotlivých chmelových hlávkách. Očekáváme, že bude dobrá kvalita i hořkost,“ uzavírá Lichnovský.