Nejstarší hranický viadukt přitom možná čeká i slavná budoucnost. Město jej totiž hodlá propagovat jako jednu z místních turistických atrakcí.

„Zprávy o možném bourání viaduktu jsme dostali zhruba před třemi lety. V první chvíli jsme si říkali, že nejlepší bude jako město viadukt odkoupit, abychom se jej pokusili nějak zachránit,“ uvedl hranický starosta Miroslav Wildner.

Viadukt však zůstal Českým drahám, a ty začaly opět uvažovat o jeho zboření. Důvodů bylo hned několik.

Po dokončení železničního koridoru přestal být tento viadukt používán k železniční přepravě, navíc kvůli pronikající vlhkosti mostní kontrukce chátrala a z oblouků začaly vypadávat cihly.

Do hry znovu vstoupilo město, které aby unikátní objekt zachránilo, požádalo o jeho zařazení mezi státem chráněné památky. Loni na podzim pak začala první etapa jejich rekonstrukce, která byla včera slavnostně zakončena.

„Naším úkolem bylo zabránit dalšímu chátrání konstrukce viaduktu. Tu jsme celou zaizolovali, takže by do viaduktů už dále neměla pronikat vlhkost, která narušovala cihlové klenby. Kromě toho jsme vyměnili zídky, zábradlí a římsy tak, aby vzhled viaduktu odpovídal jejich historické podobě,“ sdělil Oldřich Nezhyba z firmy IDS, která opravu prováděla.

Podle jeho slov by měla následovat další etapa rekonstrukce, a to oprava samotných oblouků. Podle hranického starosty má teď město s památkou velké plány.

„Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o unikátní objekt,tak ho chceme využít k turistické propagaci Hranic. Využíjeme i toho, že v blízkosti jsou další podobné památky, a to jezernický viadukt a tunel ve Slavíči,“ sdělil Miroslav Wildner.

O unikátnosti této stavby je přesvědčen i Oldřich Nezhyba. „To, že viadukt vydržel 160 let, svědčí o šikovnosti našich předků. Takové mosty jako je tento se už nikdy stavět nebudou, protože jsou příliš nákladné, není na to čas, ani lidi. V současné době se například podobné mosty stavějí s životností, která je vypočítána na sto let,“ podotkl nakonec Oldřich Nezhyba.

Viadukty na Hranicku

Železniční viadukty na Hranicku vznikaly postupně. Jako první byl na tehdejší Severní dráze císaře Ferdinanda postaven v letech 1844 – 1847 viadukt se zděnými klenbami. Cílem bylo překonat mělká a široká údolí u Jezernice a Hranic.

Tehdy také vznikl dnes nepoužívaný tunel ve Slavíči. Viadukt pro druhou kolej vznikl až v 70. letech 19. století, třetí stavěli italští zajatci za 1. světové války.

Dokončen byl až po válce. Hranické viadukty mají délku přes 400 metrů. V rámci výstavby koridoru nebyl nejstarší viadukt opraven a hrozilo vypadávání zdiva z klenby. Viadukty patří k předním železničním mostním stavbám, které jsou dochovány v původní podobě.