„Smrt jde z města, potokem je cesta. Šak my to smrť sprovodíme, do potoka ju hodíme,“ recitovaly společně děti, které se vydaly od sídla spolku Cukrle kolem hradeb na Horní náměstí a fortnou pak sešly zase dolů k Bečvě.

„Do vynášení smrtky se letos zapojilo dvaatřicet dětí. Nejmladší jsou předškoláci, nejstarší chodí do osmé třídy. Do krojů se děvčata strojí už od časného rána, pomáhají maminky i babičky. I když jsou přípravy náročné, máme velkou podporu v rodičích,“ pochvalovala si Dagmar Bouchalová, vedoucí dětského folklorního souboru Trávníček.

Zdravotnická škola v Přerově
Přerovská „zdravka“ se otevře zájemcům o studium. Nabízí denní i kombinované

V Přerově se vynášení smrtky koná bez covidových let už po jedenácté.

„Zajímavostí je, že děvčata chodila vždy dopoledne s májíčkem po koledě a smrtka se vynášela až po obědě. Po vhození smrtky do vody se děvčata vracela s létečkem, které symbolizuje plodnost a hojnou úrodu,“ řekla.

Obřad vynášení smrtky je v každém kraji jiný.

„Tento lidový zvyk se váže ke Smrtné neděli. Smrtka ze slámy se obleče do kroje, na krku má výfuky z vajec, které ji po vhození do vody vyprovázejí na cestě. Zatímco jinde se smrtka předtím, než se vhodí do vody, zapaluje, u nás na Hané se topí. Nazpět už se chodí s létečkem, což je upravená špička smrku, nazdobená mašlemi. Představuje symbol jara,“ přiblížila Magda Barboříková z Folklorního souboru Haná v Přerově.