Na výstavě se symbolickým názvem „Vesla na Bečvě,“ která začala ve čtvrtek odpoledne v Pasáži, se sešli hlavně pamětníci a sportovci, kteří v loděnici společně prožili spoustu krásných let.
„Expozice mapuje historii veslařského oddílu od roku 1932 až do dnešních dob. Lidé na ní zhlédnou nejen dobové fotografie, ale i zápisy z porad, poháry a medaile. Je tu dokonce plaketa zakladatele klubu Josefa Zapadlo ze Všesokolského sletu,“ přiblížil předseda přerovského Veslařského klubu Jan Sláma.
Právě Josef Zapadlo byl jednou z nejvýraznějších osobností sportovního Přerova a vychoval několik úspěšných generací veslařů.
„Formoval naše duše a těla, nic nám neodpustil. Byl to charismatický šéf, který nepřipouštěl nějaký odpor, ale sám šel příkladem. Vybudoval postupně všechny loděnice a v oddíle působil od roku 1932 až do roku 1972,“ řekl Jan Sláma.
Loděnice se v minulých desetiletích několikrát stěhovala.
„První se nacházela u lávky, kde kdysi bývala školka, pak se přesunula na nábřeží naproti kavárny Bečva, a třetí byla za železničním mostem. Tu ale na konci války poničili Němci, podobně jako třeba Tyršův most. Musela tedy projít opravami. Dnešní loděnice je v Bezručově ulici,“ zmínil.
Zavzpomínat si na dobu svého mládí přišla i pětasedmdesátiletá Zdenka Vincenová, dcera Josefa Zapadlo.
„Tatínek byl věčně v loděnici, celý život. Veslovaly jsme obě - já i moje sestra. Dostavily se i úspěchy - v roce 1957 jsme jako osma mladších dorostenek vyhrály na přeboru republiky. Nejvíce ale vzpomínám na to, jak jsme trénovali na staré loděnici u železničního mostu. To byl úplně jiný život, byli jsme jako jedna velká rodina,“ přiblížila.
Na vodu až po brigádě
Stavbu dnešní loděnice, která se nachází u lávky do Michalova, popisoval také trenér Jiří Kozák.
„Stavěli jsme ji tehdy svépomocí a byla to první akce „Z“. Na vodu se tedy šlo, jen když jsme měli čas, protože prioritou byla brigáda. Po návratu z vojny jsme se shodli na tom, že my už asi díru do světa neuděláme, a tak jsme se začali věnovat dětem. Dostávaly se do reprezentací a začaly jezdit domů z mistrovství s medailemi. Byla to fantastická doba, kdy se v loděnici sešla skvělá parta a udělal obrovský kus práce,“ řekl.
Úsilí předchozích generací se promítlo až do dnešních dní. Přerovští veslaři si totiž odvážejí medaile z těch nejprestižnějších soutěží - Mistrovství světa nebo Evropy.
„Problémem je dnes jen řeka Bečva. Když jsme se v sedmdesátých letech nastěhovali k loděnici, byly tam tak tři metry vody. Dnes je na stejném místě s bídou po kolena. Někdo by měl konečně vzít rozum do hrsti a řečiště pořádně vyčistit,“ uzavřel Jiří Kozák.