Cíl konference byl jasný. Zabojovat o větší vliv obcí v politice venkova a promluvit do rozdělování evropských dotací v příštím plánovacím období pro český a moravský venkov.

V budoucích operačních programech by se mělo v celé zemi rozdělovat přibližně 50 miliard korun prostřednictvím tzv. komunitně vedeného místního rozvoje, který by řešily místní akční skupiny (MAS). Ty v současném období rozdělily v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) řízeném ministerstvem zemědělství v celé zemi téměř pět miliard korun na malé projekty žadatelů ze svých regionů.

„Jen v Olomouckém kraji v letech 2007–2013 podpořily MAS více než tisíc projektů za 400 milionů korun. V budoucím období by se jich mělo týkat desetinásobně více," řekl místopředseda krajského sdružení Národní sítě MAS v Olomouckém kraji a starosta Veselíčka Tomáš Šulák. Uvedl, že místní akční skupiny tak budou řešit nejen již zmíněný Program rozvoje venkova, ale i další dotační fondy. V Olomouckém kraji jich v současné době působí 16 a dvě mají přesah z jiných krajů.

Sázka do loterie

Řada starostů si při vypisování žádostí o dotace připadá jako „žebráci". Jedná se přitom o peníze na samozřejmé a nezbytné potřeby jako stavby chodníků, opravy cest či dokončení kanalizací, které města daleko snáz utáhnou z vlastních zdrojů.

„My musíme na všechno složitě žádat a je vždy jen sázkou do loterie, zda to vyjde nebo ne," naříkají starostové a míní, že větší objem peněz by znamenal i větší důvěru obcím, které vědí, jak s penězi naložit.

„Například v Tučíně potřebujeme dokončit asi 250 metrů dlouhý úsek kanalizace, což nás vyjde minimálně na milion dvě stě tisíc korun z vlastní pokladny. Na další investice už nám potom nezbude," řekl starosta Tučína Jiří Řezníček.

„Díky dotacím máme například víceúčelovou budovu, kde se takřka denně scházejí spolky a odehrává se i společenský život naší obce. Bez dotace bychom nic takového neměli. Příští rok bychom zase potřebovali začít budovat stezku pro pěší a cyklisty do Želatovic," upřesnil Řezníček.

„Pokud by na obce připadlo víc peněz, mohli bychom například postavit cyklostezku z Horní Moštěnice do Lověšic. Stávající silnici poničily při opravě terminálu českých drah kamiony. Taky bychom rádi požádali o dotaci na opravu zámecké zdi," navázal zase starosta Horní Moštěnice Vladimír Martínek.

Obce žádají často na samozřejmé věci, které potřebují. Nejedná se přitom ani tak o opravy křížků a kapliček, které často opravují z vlastních zdrojů, ale například o opravy obecních budov, návsí či obecních cest.

„Nemyslím si přitom, že by měly obce dostávat stoprocentní dotace, protože spoluúčast je pro ně zdravá a dělají se pak věci, které jsou skutečně potřebné," míní starosta Tučína.