Velký pátek patří mezi nejvýznamnější církevní svátky, křesťané si v tento den připomínají ukřižování Ježíše Krista.

Na středečním jednání zvedlo ruku pro zavedení státního svátku 117 ze 147 přítomných poslanců. Proti hlasovalo osm členů Sněmovny, mezi nimi například poslanec a přerovský zastupitel Josef Nekl (KSČM).

„Je to vyloženě církevní svátek, většina lidí v republice jsou ale ateisté. Proto nevidím důvod, proč by měl být v tento den státní svátek," vysvětlil své rozhodnutí. „Lidé budou ale za volný den určitě rádi," doplnil.

Současný český kalendář obsahuje na třináct svátků, dva z nich přitom připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy dvanáct a některé z nich vychází na víkendy.

Zákon ještě musí projít schválením Senátu, podepsat jej musí prezident Miloš Zeman. V případě kladných přijetí může začít platit už od příštích Velikonoc.

Studenti už volno mají, zaměstnanci jej přivítají

O tom, že by měl nový svátek například vliv na chod škol, pochybuje ředitelka Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy v Přerově Romana Studýnková.

„Studenti už v rámci velikonočních prázdnin volno v pátek i ve čtvrtek dostávají. Provoz školy nový státní svátek určitě nezkomplikuje. Myslím, že zaměstnanci to přivítají," zmínila.

Volný den ocení věřící. Ke zvýšení zájmu o církevní oslavy z důvodu nového státního svátku ale zřejmě nedojde.

„Nepřikládám tomuto kroku velký význam. Věřící lidé, kteří tento den slaví, si brali dovolenou. Většina lidí den volna určitě uvítá, ale neznamená to, že se něco změní v praxi," konstatoval Pavel Hofírek, farář Římskokatolické církve v Přerově.

Velký pátek uznává jako den pracovního klidu několik desítek států, třeba Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo nebo Slovensko. Jako státní svátek platil i v někdejším Československu. Zrušen byl za komunistického režimu v roce 1951.

Velikonoce připadnou v následujícím roce už na konec března, přičemž velikonoční pondělí bude 28. března.