„Ani si neuvědomujeme, že v posledních letech jen málokdo z nás dostal do schránky vánoční pohlednici,“ říká přerovský sběratel Břetislav Passinger. Přitom právě tato přání „šťastných a veselých“ přežila na rozdíl od e-mailů a SMS zpráv celé generace.

Břetislav Passinger je majitelem několika tisícovek většinou místopisných pohlednic. Zachycují starý Přerov, ale i jiné části regionu - zejména Kojetínsko, Tovačovsko, Lipnicko, Hranicko či Potštátsko.

„Vlastním ale i specifické pohlednice, které se vážou ke konkrétním událostem - Vánocům, Novému roku či Velikonocům,“ přibližuje svou rozsáhlou sbírku.

Na Masarykově náměstí v Přerově se otevřely stánky s punčem, 29. prosince 2021
Na přerovském náměstí zavoněl punč, stánky se otevřou i na Silvestra

První vánoční pohledy vznikly na ostrovech v Anglii v roce 1843.

„V době svého vzniku byla pohlednice přijímána jako každá novota s velkou opatrností. Trvalo několik desítek let, než se stal tento způsob zasílání pozdravů populární. K masivnímu šíření přispěl hlavně komerční úspěch,“ vysvětluje.

Zasílání vánočních pohlednic bylo zpočátku výsadou bohatých. Na jedné z těch nejstarších sedí početná rodina u prostřeného stolu a nápis „Přejeme vám veselé Vánoce a šťastný nový rok“ dokládá, že byla vydána právě k Vánocům.

Na pevnině umožnily šíření pohlednic teprve nové technologie. Pošta v C.K. mocnářství se ale k této tvorbě chovala poměrně konzervativně. Proto lze počátek tvorby pohlednic u nás datovat do období let 1896 až 1918, kdy se objevují pohlednice s litografickou tvorbou.

„V mé sbírce se pohlednice s vánoční tématikou z tohoto období nevyskytují, což ale neznamená, že neexistují. Je to dáno tím, že tento typ pohlednic nesbírám. Jedná se o období vydavatelů Schwidernoch, Jindřich Slovák, typ Stengel, Nárožný, Bartheldy, Klabusaya a řada dalších. Toto období se vyznačovalo tím, že se sdělení adresátovi psalo do volných míst v obrázku. Také na pohlednicích typu „švábovky“ jsem podobu Vánoc neviděl,“ říká Břetislav Passinger.

Změnu při vydávání pohlednic přinesl rok 1906, který rozdělil stranu pro adresáta na dvě části - v levé se začalo psát sdělení.

„Po roce 1918 se s množstvím pohlednic doslova roztrhl pytel, což se projevilo i v typu tisku. Je to období hledání komerčně využitelných metod využíváním knihtisku, světlotisku, fotochromie, fotografie, autochromu, uplatňovalo se ale i ruční kolorování a v oblibě byly různé montáže a fotomontáže. Používala se i technika koláží,“ popisuje.

Novoroční ohňostroj v Přerově - 1. 1. 2020
Silvestrovská show otužilců se ruší, ohňostroj na Nový rok bude

Na pohlednicích s tématikou Vánoc se často spojují dvě přání v jedno: Veselé Vánoce a šťastný nový rok.

„Hlavním důvodem byl komerční úspěch prodeje takových kousků. Na pohlednicích jsou ale zachyceny také církevní motivy, časté jsou obrázky dětí u vánočního stromku, rodinného štěstí, zvířátek nebo zasněžené zimní krajiny,“ vyjmenovává Břetislav Passinger.

Samostatnou kapitolou jsou pak velmi úspěšné vánoční obrázky Josefa Lady. Malíř Josef Lada ve svých obrázcích zavede do zasněžených Hrusic, na návsi vidíme ponocného, sáňkující děti a chybět nesmí ani Ladův tradiční betlém.

„Tento typ pohlednic si pamatuje snad každý. Pro mnohé z nás jsou Vánoce spojeny se vzpomínkou na dětství a rodiče. Je to období vzpomínek na stromeček a dárky pro děti. Později i na štěstí rozzářených dětských očí, které pro změnu vnímají rodiče a prarodiče. Velká část pohlednic představuje i vyobrazení církevní tématiky,“ zmiňuje sběratel.

Trendem dnešní doby jsou kvalitní pohlednice a grafiku často podporují nejrůznější efekty - třeba melodie vánoční koledy nebo hra světel.

„Pohlednice jsou drahé a změnily svůj původní účel. Už to nejsou otevřená listovní sdělení, ale drahé grafické listy. Vánoční pohlednice bohužel v dnešní době vytlačily SMS a MMS zprávy, e-maily či přání na sociálních sítích. I když se doba změnila, na vánoční přání blízkým naštěstí ani dnes nezapomínáme. Tato tradice s námi zůstala dodnes,“ uzavírá sběratel.