„Vánoce na zámku pořádáme již několik let. Letos jsme pro návštěvníky přichystali kromě tradičního jarmarku, kde mohou vidět například práci tkadleny, košíkáře, přadleny i výrobu vánočních ozdob, nebo si sami vánoční baňku namalovat, i program, ve kterém ukážeme, jak se Vánoce slavily na zámku v roku 1892.

I když byl celý námět zcela fiktivní, neboť Gutmanni byli Židé a tudíž Vánoce neslavili, vymysleli jsme si příběh o návštěvě zámku samotného císaře Františka Josefa I., jako pozvání a poděkování za rytířský titul, který si David dovezl z Vídně,“ prozradila k programu Arana Adlerová, členka Obecně prospěšné společnosti Tovačov a organizátorka akce.

Podle jejich slov se celý organizační tým snaží vytvořit spíše příjemnou vánoční atmosféru, a proto na jarmark vybírají trhovce, kteří do koloritu Vánoc nějakým způsobem zapadají.

Silný vítr. Ilustrační snímek.
Meteorologové varují před extrémně silným větrem a ledovkou

Součástí vánočního programu byla také prohlídka zámku, během které se skupiny zájemců spolu se členy Dobrovolného divadla tovačovského staly součástí příprav Vánoc v duchu císařské rodiny. Prohlídku pořádala Obecně prospěšná společnost Tovačov společně se Zámkem Tovačov.

Při návštěvě Vídně dostal David Gutmann geniální myšlenku uspořádat na svém panství v Tovačově na počest císaře oslavu Vánoc. Po obdržení telegramu však dostal zprávu, že místo císaře přijede na zámek Gustav Kalnoky, a tak celá rodina byla na nohou a chystala se na příjezd ministra zahraničí. Uklízelo se, peklo, zpívaly koledy. Gustav Kálnoky určitě neměl nic společného s tovačovskými průmyslníky, ale příběh, jak dostat Vánoce na židovské sídlo, dostal další rozměr.

Ilustrační foto
Vlaky a autobusy v kraji mění jízdní řády. PŘEHLED co pojede jinak

„Prohlídka zámku mne opravu zaujala. Byla krásná, přenesla mě do doby dávno minulé, “ prozradila paní Jaroslava, která spěchala na jarmark se slovy. „Ještě mně chybí dokoupit nějaké drobnosti pod stromeček a tady jsem si všimla, že je tu nádherná keramika, vánoční ozdoby, nebo domácí marmelády a perníčky.“

Kromě tradičních vánoček, které peče Zdenka Dopitová, si mohli návštěvníci zakoupit u stánku Stanislavy Zapletalové z Poplužního dvora v Bochoři i marmelády nebo pravé vánoční okurky a bylinné soli s medvědím česnekem nebo s kopřivou, pupencem a žebříčkem.

Výstava s názvem "Vesla na Bečvě" začala ve čtvrtek ve Výstavní síni Pasáž v Přerově. Mapuje osmdesát pět let trvající historii tohoto sportu v Přerově.
Vesla na Bečvě. Nový výstava mapuje historii veslování v Přerově

„Během víkendu napeču okolo sedmdesáti vánoček. První jsem začala péct už v pátek, abych měla na rozdávání,“ svěřila se Zdenka Dopitová, která vánočky na tovačovském zámku peče v retro troubách už několik let. Návštěvníky zaujaly i produkty z Beňova. „Všechny suroviny, které k výrobě vánočních okurek, nakládaného zelí nebo marmelád využíváme, si sami pěstujeme. V nabídce máme i speciální limitované soli, které posíláme do celé Evropy. Naše Hanácké bonboniéry, které obsahují několik druhů marmelád a jsou vyráběné podle tradičních starých receptů, dokonce putovaly až do Japonska a Anglie,“ prozradila Stanislava Zapletalová.

autor: Hana Žáčková ml.