Desátý březen se zapsal do historie této země jako tragický den – během krvavého potlačení povstání Tibeťanů v roce 1959 zemřelo 80 tisíc lidí a zničeny byly i významné chrámy.

Jak vnímají vyvěšení tibetské vlajky na radnici Přerované? Někteří z těch, které jsme oslovili na ulici, vyvěšení vlajky vítají, jiným je to naopak jedno.

„Jako mladého člověka se mě to dotýká. Bezpráví je všude ve světě, takže je docela možné, že začneme brzy vyvěšovat i vlajku Ukrajiny a jiných zemí," vyjádřila svůj názor třeba studentka Monika K. z Přerova.

Naproti tomu starší muž se při dotazu o smysluplnosti vyvěšení tibetské vlajky rozčiloval. „Koho to zajímá? Ať si každý hledí svého, za to já si určitě rohlíky nekoupím," poznamenal.

Na budově přerovské radnice po letech znovu zavlála tibetská vlajka

Naposledy 2005 

V Přerově zavlála naposledy červeno-bílo-modro-žlutá standarta na budově radnice 10. března roku 2005.

O rok později už se tehdejší radní dohodli, že vlajku nevyvěsí – tato forma protestu podle nich vyvolala rozporuplné reakce Přerovanů.

Bývalé vedení radnice tvrdilo, že je bezpráví ve světě tolik, že by musely být vyvěšeny na radnici i vlajky ostatních států.

V minulosti zazněl ale i argument o tom, že je Čína naším významným obchodním partnerem.

Současní radní naopak odhlasovali, že vyvěšení vlajky podpoří.

Akci „Vlajka pro Tibet" pořádá v Česku od roku 1996 občanské sdružení Lungta a jen loni se ke kampani připojilo na 601 obcí, měst, místních částí, magistrátů a krajů v celé zemi.

Také letos se rozrostla mapa měst, podporujících tuto formu protestu proti bezpráví.

Celosvětová kampaň vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.