V paláci na Helfštýně našli zbytky hradní hostiny

Takové jsou výsledky nedávného bádání archeologů v prostorách renesančního paláce na hradě, který právě prochází rekonstrukcí. Výzkum zatím není u konce a badatelé se do stejných míst vrátí i na jaře.

„Pohybujeme se v prostoru, do kterého bývá některými badateli umísťována jedna z kaplí v hradním jádru. Během postupného snižování terénních vyrovnávek suterénu se pod úrovní podlah jedné z místností ve východní části paláce podařilo nalézt stovky zlomků kuchyňské keramiky ze druhé poloviny 15. století,“ přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Medvěd na Přerovsku? Ale kdepak, spíš divočák

Stoletá republika vyšla i knižně. Mapuje historii Přerova

Část zdí ukáží i návštěvníkům

Badatelé objevili větší části hrnců a džbánů, ale také velké množství zvířecích kostí, které dokreslují, jaké pokrmy si dopřávalo panstvo v době největšího rozmachu Helštýna.

Stoly se v té době zřejmě nejvíce prohýbaly hovězími a vepřovými pečínkami.

„Nejvíce jsou zastoupeny kosti tura, prasete domácího, ale i ovce a kozy. Sklepní prostor byl po ztrátě své funkce zasypán vyrovnávkami odpadního charakteru. Stalo se tak pravděpodobně během pozdně gotické přestavby paláce za Viléma z Pernštejna, jenž vlastnil hrad Helfštýn v letech 1474 - 1521,“ doplnil.

Archeologové zachytili u dna sondy vrstvu stavebního odpadu, nasedající přímo na skalní podloží. Z ní se podařilo získat drobnou stříbrnou minci ze třicátých let 15. století.

„Jedná se o denár císaře Zikmunda Lucemburského,“ upřesnil Zdeněk Schenk.

Nejstarší zděné konstrukce, zachycené dnešním výzkumem, podle něj spadají do první poloviny čtrnáctého století a badatelé je spojují se stavebními aktivitami významného šlechtického rodu Kravařů.

Část odkrytých zděných konstrukcí středověkého stáří bude po ukončení výzkumu a stavebních prací představena i návštěvníkům hradu.

Příběh Dámy z Hlinska možná jednou obletí svět

Očekávají další objevy

Archeolog Zdeněk Schenk se podle svých slov znovu vrací do míst, kde začínal v roce 1996 ještě jako student prvního ročníku Gymnázia Jana Blahoslava pomáhat při výzkumu hradu.

„Tehdy vedl výzkum můj velký učitel, archeolog Jiří Kohoutek z Ústavu archeologické památkové péče v Brně. Mám tedy tu čest se svým týmem navázat na výsledky jeho práce,“ zmínil.

Výzkum bude probíhat až do ukončení všech plánovaných zemních prací.

„Dají se tedy očekávat další objevy, které nám zprostředkují obraz o životě na hradě v uplynulých staletích,“ uzavřel.

Helfštýn po opravě nabídne nové prostory i unikátní výhled