Výstava do Přerova zavítá až z Krkonoš.

„Cestování a pohyb si jaksi automaticky spojujeme s člověkem nebo s živočichy. Prostřednictvím semen však dokážou putovat i rostliny," uvedla autorka akce Ludmila Harčariková. Jako odborná pracovnice genetické banky ohrožených rostlinných druhů Krkonošského národního parku sbírá na přelomu léta a podzimu v terénu vzorky rostlin, které pak v laboratoři zpracovává. Semínka uložená v chladu se tak mohou uchovat až padesát let a v případě ztráty určitého ohroženého rostlinného druhu je možné díky semínkům z genobanky rostliny oživit.

A jak semena putují krajinou?

„Třeba v pouštních, arktických a vysokohorských oblastech využívají semena k pohybu hlavně vzdušné proudy. Tomuto způsobu říkáme anemochorie, pohyb zajišťují závoje vzdušných buněk u semínek malých rozměrů, u těch větších třeba chmýr známý jako padáček u pampelišek, nebo různé „nosné plochy" – plochá semena, blanité lemy a křídla," doplnila autorka. V případě autochorie se rostliny šíří jen o malý kousek od matečné rostliny, naopak i mnoha set kilometrovou cestu urazí semínka díky vodě. Dalšími přepravci semen mohou být různí živočichové, například mravenci a nebo ptáci.

Výstava budek vidění až do konce října, přichystané budou během jejího trvání různé akce: komentovaná prohlídka, botanická vycházka či přednášky. Tematické bude také její zakončení – kdo bude pilně semínka sbírat třeba na své zahrádce, může si je pak vyměnit na burze semen, která proběhne v Ornisu jako derniéra výstavy v její poslední den.