V Lipníku postihla povodňová zkáza jen část města

Největší škody byly v ulici Na Bečvě

Pod vodou se 7. července 1997 ocitly v Lipníku ulice Na Bečvě, Za porážkou, chatové oblasti u oseckého jezu a místní část Nové Dvory. Poničené byly hlavně rodinné domy, z nichž musely být tři zdemolovány. Ostatní objekty se podařilo díky včasnému statickému zajištění zachránit.

Jak vylíčil stěhování obyvatel ze zaplavených obydlí tehdejší starosta města Zbyněk Belák? „Evakuace začala v pondělí 7. července ve čtyři ráno. Lidé opouštěli domy na loďkách, z chatové oblasti u splavu byli evakuováni vrtulníky. Obyvatelé postižené oblasti, kteří měli možnost přestěhovat vybavení svého domu do vyšších pater, tak učinili doslova na poslední chvíli," řekl.

Mezi objekty, které se ocitly pod vodou, byl i dům manželů Šumských v ulici Na Bečvě. Přívalová vlna se podle nich do domu přihnala dopoledne. „Když jsme dům kupovali, tak nám jeho bývalý majitel říkal, že tady vždycky bylo maximálně patnáct centimetrů vody. V červenci před patnácti lety jsme ale měli zaplavené celé přízemí domu. Přišli jsme o nábytek a další zařízení domu, ale také materiál, protože jsme měli v objektu také sídlo naší firmy," vzpomněl Ladislav Šumský.

Ladislav Šumský z Lipníku nad Bečvou měl před patnácti lety zaplavený dům. (Na snímku jeho manželka Kateřina ukazuje, kam až sahala voda).

Jeho manželka Kateřina si prý nedovede představit, že by se podobná hrůza ještě někdy zopakovala.

„Zrovna jsme dostavěli dům a zbývalo jen dodělat fasádu. Jenže potom přišla voda, takže jsme museli všechno začít dělat znovu. Naštěstí jsem byla v té době na mateřské, takže jsem měla čas na uklízení. Už bych to ale nechtěla nikdy zažít, nedovedu si představit, jestli bych ještě zvládla to nekonečné uklízení. To byly vlečky bahna a zničených věcí," vrátila se do minulosti.

Rodina prý měla velké štěstí, že byl dům z cihel a postavený na patro. Měla se tedy před vodou kde ukrýt. „V naší ulici spadl jeden dům a další dva musely být zbourány později, protože byly podmáčené," shrnula.

Kasička povodňové turisty odradila

Manželé si také vybavují nepříjemné okamžiky těsně po povodních. Protože byla zaplavená jen část Lipníku, přišli se lidé z ostatních částí podívat na spoušť, kterou voda napáchala jinde. „Abychom povodňové turisty odradili, umístili jsme před dům kasičku, do níž mohli lidé vhazovat své finanční dary. A hned přestali chodit," směje se dnes Ladislav Šumský.

S evakuací obyvatel ze zaplavených objektů pomáhala v Lipníku armáda, která rozvážela postižené do ubytoven. „Většina lidí šla pryč, protože v domech nemohli zůstat," řekla Kateřina Šumská. Pocit strachu z povodní v ní prý zůstal dodnes. A odrazil se i na psychice dětí. „Vzpomínám si, že jsme se s nejmladší dcerou, která měla v té době dva a půl roku, dívali z okna na vodu, která se valila kolem domu. Asi po čtrnácti dnech jsem jí pak napustila vodu do vany a ve vedlejší místnosti připravovala večeři. Najednou se z koupelny ozval panický křik. Zřejmě se jí vrátila děsivá vzpomínka na povodeň, protože se strašně bála vody, " vylíčila.

Čerstvý chleb dostali až 10. července

V té době už naplno pracovala Městská povodňová komise, která shromažďovala informace o vývoji počasí, přerušení dodávek elektřiny, vody a plynu. Řešila i dodávky vody náhradním rozvozem pomocí cisteren a zajištění zásobování města a jeho místních částí základními potravinami.

Komise mapovala také organizace, které by byly schopny zajistit pracovníky a techniku na odstraňování zátaras na vodních tocích a úpravu toků. Velké problémy kromě Bečvy totiž způsoboval také rozvodněný Jezerský potok.

Záchranné práce směřovaly do obce Podhoří, kde musel být upraven tok překopáním silnice. Hrozilo totiž zatopení přilehlých objektů. Vzhledem k tomu, že voda naplnila i soukromý rybník mezi obcemi Podhoří a Jezernicí, který již přetékal, měli lidé velké obavy z protržení hráze. Přívalová vlna mohla totiž zcela zničit soukromou pilu a dům pod hrází a napáchat velké škody v obci Jezernice. Naštěstí se protrhla pouze malá hráz nad Podhořím. Její protržení však způsobilo, že bylo koryto potoka zanesené kamením, což způsobilo částečné rozvodnění v Jezernici. Hasičům se podařilo projet přes most v Oseku nad Bečvou do Nových Dvorů až 10. července, kdy předali obyvatelům zaplavených domů čerstvý chléb. Od tohoto dne také pracovali v postižených oblastech pracovníci Městského úřadu v Lipníku nad Bečvou a zjišťovali škody na majetku obyvatel, aby jim mohly být vyplaceny jednorázové sociální dávky.

Díky tomu, že Lipník nebyl postižený tak jako města Hranice nebo Přerov, kde byla rozloha zaplavených oblastí nesrovnatelně větší, bylo možné odstranit škody rychleji. Lidské utrpení a šok z toho, co se stalo, byl ale všude stejný.

„Lipník má tu velkou výhodu, že bývá vždy zaplavená jen část města. Zatímco Přerov, to je průšvih. Tam když se rozlije Bečva, nastane apokalypsa. Máte ji na Velké Dlážce, i v místech, kde by ji člověk nikdy nečekal. Čekali byste třeba někdy vodu z Bečvy na autobusovém nádraží?," uzavřel starosta Lipníku Miloslav Přikryl.