Třiadvacetiletý Martin Skříček se o historii zajímá a s přerovskými archeology spolupracuje zhruba dva roky. Prvním jeho nálezem byla šavle z období napoleonských válek, kterou zkušeným kolegům předal. Mince ale po právu řadí mezi svůj nejhodnotnější nalezený kousek.

„Měl jsem štěstí. Mince byly rozprostřeny v okruhu asi tří metrů, zhruba dvacet centimetrů v zemi," prozradil. Byly zřejmě uloženy ve váčku z kůže nebo textilie, který se nedochoval.

Dřevohostický nález obsahuje devatenáct dvanáctikrejcarů moravských stavů, které byly raženy v Brně a Olomouci v letech 1619–1620. Zajímavostí je velká mince s erbem – jde o Arendschilling nizozemského města Campen s titulem Rudolfa II. Dalším úlovkem je také dvacetičtyřkrejcar „zimního krále" Fridricha Falckého, který byl ražen roku 1620 v Kutné Hoře.

Mladý zájemce o archeologii a historii regionu nalezl poklad pomocí detektoru kovů, který používají hledači pokladů.

„Byli jsme zprávou mile překvapeni. Martin Skříček je spolupracovník, zapojený do projektu Preventivní archeologie Olomouckého kraje. Ten má za cíl hledat společnou cestu ke spolupráci mezi archeology a takzvanými detektoráři," přiblížil přerovský archeolog Zdeněk Schenk, který je zároveň garantem projektu pro Přerovsko.

Boom hledačů kovů

Společnou vizí projektu je záchrana archeologického dědictví České republiky.

„Soustřeďujeme se na lokality a místa, která jsou bezprostředně ohrožena necitlivou činností některých individuí, která si zaměnila hledání za rabování archeologických lokalit a kulturních památek. Pro takové nemám slova omluvy. Pro mne stále zůstává alfou a omegou záchrana archeologického dědictví po našich předcích. I proto vážím si každého poctivého nálezce, který se zachová tímto čestným způsobem a depot, poklad či jiný archeologický nález ohlásí a odevzdá tam, kam patří," doplnil.

Hledání pokladů pomocí detektoru je podle něj fenomén, se kterým je třeba počítat.

„Po roce 2000 nastal boom ve vyhledávání kovů. Musíme si přiznat, že odevzdaných nálezů, jako je případ malého pokladu v Dřevohosticích, je strašně málo. Spolupracujeme s nadšenými hledači, kterým jde o záchrany archeologického dědictví, ale najdou se i takoví, kteří poškozují pověst ostatních slušných hledačů a detektoringu jako koníčku," dodal Zdeněk Schenk.

Žold vojáka, či jmění sedláka?

Depot z Dřevohostic představuje hotovost, která mohla být žoldem vojáka, úředním majetkem či jměním místního řemeslníka nebo sedláka. „Nejednalo se podle všeho o nějaké dlouhodobé úspory, spíše o jednorázově nebo v krátkém období roku 1620 nabytou částku, ukrytou do země v době zvýšeného nebezpečí a ze svého úkrytu již nevyzvednutou," usoudil Jan Videman z České numismatické společnosti.

Pro Dřevohostice se jedná o první velký nález tohoto druhu. Hromadný nález mincí ze stejného období byl zatím znám jen v Přerově.

„Jedná se o takzvaný Přerovský poklad, který byl nalezen v roce 1923 v Bratrské ulici a obsahoval přes dva tisíce mincí," uvedl Lubor Maloň, vedoucí oddělení společenských věd Muzea Komenského v Přerově.

Dřevohostický poklad teď bude zapsán do numizmatické sbírky Muzea Komenského. Předpokládá se, že mince pak budou dlouhodobě zapůjčeny do Dřevohostic, kde by měly být vystaveny na radnici.