„Letiště poblíž města, odkud pocházím, bombardovali několikrát po sobě. Proto jsem odešla i s dětmi do bezpečí. Měli jsme štěstí na lidi, kteří nám v Přerově pomohli. Chtěla bych moc poděkovat, že nám pomohli sehnat práci a zorientovat se v novém prostředí. Jmenovitě Romaně Macháčkové,“ líčí Anna Zalevskaja, která pochází ze Starokonstantinova v Chmelnické oblasti.

Bydlení pro sebe a své dvě děti našla v Bezuchově.

„Mám čtrnáctiletou dceru a desetiletého syna a oba navštěvují Základní školu Želatovská. I v Přerově se mohou věnovat svým zálibám, dcera hraje na housle a začala chodit na Základní uměleckou školu B. Kozánka, syn trénuje fotbal v Želatovicích. Děti jsou spokojené, protože si našly kamarády a zorientovaly se v novém prostředí. Uchránili jsme je před hrůzami války, a to je hlavní. My rodiče jsme na tom trochu hůře, “ dodává.

Rozhodně si ale nestěžují. „Ráda bych do budoucna našla uplatnění ve svém oboru a v tom, co jsem dělala doma, ale zatím je problém český jazyk, takže si nemůžeme moc vybírat. Chodíme ale na kurzy češtiny,“ usmívá se.

Její nová kamarádka Inna Červenkova pochází z Dněpropetrovské oblasti a měla na Ukrajině práci, která je pro místní tak trochu exotikou.

„Pracovala jsem jako geodet v podzemí na šachtě ve městě Krivoj Rog. Mou profesí bylo dohlížet na kvalitu těžby při dobývání železné rudy,“ popisuje.

Před válkou utekla i se svým třináctiletým synem.

„Manžel zůstal na Ukrajině a zatím pracuje, ale každou chvíli ho můžou povolat na bojiště. Jsem tady spokojená, ale pořád myslíme na Ukrajinu a přáli bychom si, aby byl mír. Přímo ve městě, odkud pocházím, boje nejsou, ale čtyřicet kilometrů od nás už je fronta,“ dodává. Bydlení našla i se synem v Bochoři, kde dnes žije několik ukrajinských rodin.

Technické služby města Přerova už zaměstnaly čtyři ženy z Ukrajiny. V těchto dnech pomáhají s údržbou zeleně v parku Michalov, a pokud je třeba, tak i na městském hřbitově.

„Na sezonní práce pořád přijímáme lidi a tyto ženy mají plat jako dělníci na údržbě. Žen, které hledají uplatnění, je přebytek, ale potřebovali bychom i muže, třeba na práci s křovinořezy a podobně,“ podotýká jednatel technických služeb Bohumír Střelec.