Poletující vločky, teploty kolem nuly a předpovědi meteorologů, podle kterých má v noci ze čtvrtka na pátek ještě více přituhnout, uprostřed dubna nikoho netěší. Úroda zapláče, obávají se zemědělci.

„Pokud budou jen mrazíky, větších škod se neobáváme. Jakmile ale teploty klesnou hlouběji pod bod mrazu, mohl by nastat problém především u řepek a cukrovek. Obilovinám by mráz výrazně uškodit neměl, protože jsou ve fázi odnožování,“ shrnul Jaroslav Mackovík.

Zemědělci přesto doufají, že se mrazy oblasti Střední Moravy vyhnou. „Pořád věříme, že to zvládneme. Pokud by ale teploty spadly na šest až osm stupňů pod nulou, u řepky by popraskaly stvoly a cukrovka by zmrzla. U chmele se zase bojíme toho, že nás potká to, co v roce 2012, kdy nám pomrzla spousta porostů,“ popsal předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Milovníky pěnivého moku by taková zpráva nepotěšila. „Chmel je teď ořezaný, přihnojený a začíná pučet výhony, které by měly přinést tu letošní úrodu. Zanedlouho by měli brigádníci začít s drátkováním. Mráz by tomu ale rozhodně nepomohl,“ řekl.

Nepřízeň počasí asi nejvíce trápí sadaře na Hané. „Vidím to černě. V květu jsou třešně, švestky i hrušky a začínají kvést také jablka, která jsou nachystaná na puknutí. Pokud ještě více přituhne, dotkne se to i meruněk, které jsou na mrazy citlivé - i když už odkvetly. Například loni pomrzly i centimetrové plůdky,“ vzpomněl Antonín Ryšánek, sadař ze Zemědělského družstva Podhradí v Týnu nad Bečvou.

Pěstitelé ale nejsou úplně bezmocní a ovocné stromy mohou alespoň nějak ochránit. Odborníci radí, aby je obalili před mrazem netkanou textilií, vhodné je také použít mlhovače, zvlhčovače nebo klidně i obyčejnou svíčku.

„Je lepší zkusit cokoliv, aby se vzduch alespoň trochu rozhýbal. Pokud má někdo na zahradě tři až čtyři stromy, může pod ně dát větší svíčku, aby se vzduch trochu zvlnil. My máme nachystané balíky slámy na zadýmení,“ uzavřel.