„Má vzniknout jeden superúřad v Praze a třináct poboček v krajských městech. V Přerově bude detašované pracoviště a některé menší úplně zaniknou. Úřad práce v Přerově převezme pod svá křídla až čtyři desítky pracovníků odboru sociálních dávek, kteří vyplácejí dávky nezaměstnaným či zdravotně postiženým,“ upřesnil primátor města Jiří Lajtoch (ČSSD).

Pocítí nějak občané změny? Zástupci vedení města i Úřadu práce tvrdí, že nikoliv.

„Oddělení dávek hmotné nouze a sociálních dávek pro staré a zdravotně postižené občany, která nyní sídlí v budově ve Smetanově ulici, pouze formálně přejdou pod Úřad práce. Sídlo by ale mělo zůstat stejné,“ řekl tajemník přerovského magistrátu Jiří Bakalík.

Podle něj začne nyní město jednat se zástupci Úřadu práce o tom, zda pracovníci zůstanou ve stávající budově.

„Objekt ve Smetanově ulici patří městu, takže povedeme jednání, jaký vztah těchto převáděných agend bude město Přerov s pracovním úřadem mít,“ řekl Bakalík.

Odchodem čtyř desítek zaměstnanců podle něj magistrát ještě více zeštíhlí.

„Na základě procesního auditu jsme už před časem rozhodli o zeštíhlení úřadu, kdy z šestnácti odborů vznikne pouze osm. Schválení zákona tedy bude znamenat další výrazný odliv úředníků,“ podotkl.

Ředitel přerovského Úřadu práce Michal Langoš tvrdí, že připravované změny budou postupné.

„Od ledna příštího roku pod nás přejdou oddělení hmotné nouze z Přerova, Lipníku, Hranic a Kojetína. Věříme, že se nám všechny případné komplikace podaří vychytat ještě letos, tedy v takzvaném přechodném období,“ řekl Langoš.

Úřad práce se nebojí toho, že by situaci nezvládl.

„Už v roce 2004 jsme převzali agendu státní sociální podpory a nebyly s tím žádné problémy,“ podotkl.

Podle něj v důsledku změn nehrozí ani rušení poboček ÚP v Hranicích, v Lipníku nad Bečvou či Kojetíně.

Novela zákona o Úřadu práce si vysloužila tvrdou kritiku, a to jak na půdě Senátu, tak i Poslanecké sněmovny. Její odpůrci jí vytýkali centralizaci úřadu a oslabení působnosti Úřadu práce v odlehlejších částech republiky.

Kritiky se ale dočkal i legislativní proces, během něhož neproběhlo standardní připomínkové řízení. Podle zpravodajů obsahoval návrh desítky legislativně-technických i gramatických chyb a byl připravován ve spěchu. Přesto nakonec ve sněmovně prošel.