Podle rozhodnutí Krajského soudu v Brně nebylo losování, které použilo město při omezení počtu uchazečů, transparentní. „Znamená to, že jsme zrušili původní rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a ten teď musí věc znovu přezkoumat,“ shrnul soudce Krajského soudu v Brně Petr Šebek.

O co v případu jde? Antimonopolní úřad se zakázkou na stavbu Tyršova mostu zabýval již v roce 2009. Soutěž tehdy vyhrála společnost Skanska a ÚOHS zahájil správní řízení, protože se odvolaly dvě brněnské firmy, jež v soutěži neuspěly.

„Výběrové řízení na dodavatele stavby Tyršova mostu bylo tehdy dvoukolové a přihlásilo se do něj celkem devět uchazečů. Město ale nakonec zúžilo výběr na pět firem, z nichž jedna odstoupila,“ připomněl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.

V soutěži podle něj nejlépe obstála společnost Skanska, která přišla s nejnižší nabídkou na zhotovení díla – a to zhruba 115 milionů korun. Odvolání k antimonopolnímu úřadu poté podaly dvě brněnské firmy.

„Vznesli jsme výhrady ke způsobu losování a vadil nám také omezený počet uchazečů. Důvodem naší námitky byly ale hlavně procesní chyby ve výběrovém řízení,“ uvedl již dříve obchodní ředitel brněnské společnosti Firesta, jehož jméno má redakce k dispozici.

Druhý neúspěšný žadatel o zakázku, brněnská firma SDS Exmost, do své námitky přímo uvedl, že losování bylo neobjektivní a mohlo být zmanipulováno. ÚOHS ale žádné výhrady nenašel a případ v červenci roku 2010 uzavřel s tím, že k pochybení nedošlo.

Pochybnosti o kartičkách

Podle soudce Krajského soudu v Brně Petra Šebka sice losování probíhalo na první pohled řádně, tedy za účasti pozvaných zástupců uchazečů i notáře, nicméně při bližším zkoumání je provázely okolnosti, které ve svém souhrnu „transparentnost losování atakovaly“.

„Pokud byly totiž losovací kartičky připravovány předem mimo jakoukoli kontrolu notáře či zástupců zájemců, nebyla vyloučena možnost kartičky určitým způsobem upravit,“ uvedl Šebek.

V Přerově se podle něj losovalo v neprůhledné vysoké dřevěné nádobě, k magnetickým silám netečné. Podle soudu měla losující na rukou kovové náramky. „Soud souhlasil se žalobcem, že reálná možnost, že nebylo losováno, nýbrž že byly z nádoby vytahovány prostřednictvím magnetů na náramcích losující osoby kartičky, jež byly předem napuštěny kovovým roztokem, nemůže být zcela vyloučena,“ řekl Šebek.

Podle něj vedla k porušení zákona samotná skutečnost, že existuje pochybnost o řádnosti a férovosti losování. Není tedy podstatné, zda bylo losování reálně ovlivněno či nikoliv. Soudce také tvrdí, že postup, který by byl před několika lety považován za férový, nelze dnes za transparentní považovat.

„S ohledem na vývoj technologií, jež mohou být k protizákonným praktikám, například ovlivnění losování, použity, je třeba přiměřeně aplikovat a vykládat i zásadu transparentnosti,“ řekl Šebek.

Přerovští radní: Nic zmanipulované nebylo

Přerovští radní důrazně popřeli, že by byla soutěž na stavbu Tyršova mostu zmanipulována.

„Výběrové řízení proběhlo zcela transparentně a já námitkám soudce nerozumím. Celé výběrové řízení nám zajišťovala externí firma. Úřad na ochranu hospodářské soutěže to už jednou zastavil a vše ostatní považuji pouze za domněnky soudce,“ komentoval to náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek (ODS). Přerovský primátor Jiří Lajtoch (ČSSD) se k věci nemohl vyjádřit, protože byl v pátek na dovolené v zahraničí.

Spornou zakázkou na stavbu Tyršovu mostu se nyní bude opět zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten má podle soudce možnost podat si kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Lze předpokládat, že tak i učiní,“ zhodnotil Petr Šebek.

Přerovská radnice zahájila stavbu Tyršova mostu koncem srpna roku 2010. Nahradil zrezivělou lávku, která sloužila desetiletí a byla ve zchátralém stavu. O novém vzhledu přemostění se v Přerově vedly dlouhé diskuse, nakonec ale zvítězil návrh architektky Aleny Šrámkové.