Podle meteorologů byl únor jeden z nejchladnějších za posledních třicet let - měsíční průměrná teplota vzduchu v Bělotíně spadla na minus 3,2 stupňů, což je o 2,4 stupně Celsia méně v porovnání s běžnými teplotami let 1981 až 2010. Chladněji bylo i v Přerově - průměrná měsíční teplota dosáhla hodnoty minus 2,4 stupně Celsia.

Nejmrazivějším dnem uplynulého měsíce byl 28. únor.

„Letošní únor byl podnormální v průměrné teplotě vzduchu, ale v minulých desetiletích už bylo ve stejném období mrazivěji. Například 12. února roku 1985 naměřili v Bělotíně minus 24 stupňů Celsia. V Přerově spadla teplota na minus 30,4 stupňů Celsia hned dvakrát - poprvé 11. února 1929 a podruhé 17. února 1940,“ upřesnila Tatiana Čaňová z oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

Podle ní už ale mnozí lidé na mrazivé zimy posledních desetiletí trochu pozapomněli, a to díky milosrdnému počasí v minulých letech. A který únorový den roku 2018 byla lidem na Přerovsku největší zima?

„Poslední den v měsíci - tedy 28. února, kdy rtuť na teploměru v měřící stanici v Bělotíně klesla na minus 13,6 stupňů Celsia a v Přerově pak na minus 12,6 stupňů Celsia,“ zmínila.

Stále platí: Únor bílý, pole sílí

Tuhé mrazy, které panovaly celý únor, by podle hospodářů neměly mít negativní dopad na úrodu. Spíše naopak. Zemědělci tvrdí, že stále platí sto let stará pranostika, která říká: Únor bílý, pole sílí.

„Přírodě to neuškodilo, protože nás zachránil poprašek sněhu. Tři centimetry, to už je peřinka, která ochrání. Mnohem horší by bylo, kdyby udeřily holomrazy,“ zhodnotil předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Škody na polích by podle něj neměly vzniknout a nedojde ani ke skluzu v jarních pracích.

„Prováděli jsme přihnojování, a pokud se jaro otevře, začneme set jařiny. Jako první se seje mák, pak přijde na řadu jarní ječmen a pšenice, až nakonec kukuřice. Pokud je půda promrzlá do deseti až patnácti centimetrů, tak to ničemu nevadí,“ shrnul.

Set by podle něj měli začít zemědělci v Kokorách už koncem března, protože předpovědi meteorologů na toto období už jsou příznivé.

Ovocnáři si zatím nestýskají

Mají se obávat slabé úrody pěstitelé ovocných stromů? Zatím k tomu prý není důvod.

„Daleko horší by bylo, kdyby přišly mrazy až v květnu, kdy už jsou na větvích pupeny. Přízemní mrazíky mají pro ovocné stromy mnohem horší následky,“ řekl Tomáš Hradil, sadař Zemědělského družstva Podhradí v Týně nad Bečvou.
Majitelé ovocných stromů by ale měli nechat postřiky i ořezy až na období, kdy se oteplí.

„Je možné, že budou některé stromy rodit o něco méně, ale v tuto chvíli je předčasné odhadovat, jak se bude situace dál vyvíjet,“ uzavřel.