Právě letos uplyne 380 let od válečných událostí v létě 1643, které se významně dotkly našeho regionu. „V letech 1642 a 1643 byla postupně dobyta významná strategická místa na střední Moravě. Do rukou Švédů padla překvapivě Olomouc, která zůstala v jejich držení až do roku 1650. Stejně tak padly některé hradní pevnosti - třeba Sovinec, jenž byl dobyt po několika týdenním obléhání i přes urputné nasazení obránců. Drancování nebyla ušetřena ani Kroměříž,“ přiblížil historické události Zdeněk Schenk, kurátor výstavy a archeolog Muzea Komenského v Přerově.

V dolním Pobečví obsadili Švédové Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou a několik týdnů neúspěšně obléhali hrad Helfštýn. „Část výstavy je věnována polnímu opevněnému táboru švédského vojska, jenž byl vybudován na současných katastrech obcí Dobrčice, Horní Moštěnice a Přestavlky, což do dnešních dní výmluvně dokládá název výrazné krajinné dominanty Švédské šance. Zde byla umístěna jedna z předsunutých redut,“ popsal Schenk.

Švédové z tohoto tábora podnikali výpady a drancovali okolní vesnice a města. „Díky dobovému nákresu švédského tábora ze srpna roku 1643, později publikovanému ve světové kronice Theatrum Europeum, máme k dispozici unikátní historický pramen, jenž nám umožňuje vytvořit si konkrétní představu o strategickém umístění, rozloze, charakteru či podobě opevnění, ale také o rozmístění jednotlivých částí švédského vojska v areálu tohoto tábora,“ řekl.

close Třicetiletá válka ve světle archeologických a historických pramenů - takové je hlavní téma výstavy, která začala ve čtvrtek odpoledne vernisáží v Muzeu Komenského v Přerově. Expozice přenese návštěvníky do dob, kdy se města v Olomouckém kraji stala středo info Zdroj: Deník/VLP Externista zoom_in Návštěvníci se na výstavě seznámí s jednotlivými druhy vojska. „Těžkou jízdou, reprezentovanou kyrysníky, lehkou jízdou zastoupenou arkebuzíry, dragouny a husary, dále pěchotou, jejíž nedílnou součástí byli mušketýři, pikenýři či granátníci a nezbytným dělostřelectvem,“ vyjmenoval Schenk.

K vidění jsou některé kategorie zbraní - zastoupeny jsou ukázky chladných, dřevcových, střelných a palných zbraní, ochranná zbroj a prostředky, ale také výstroj koně a jezdce, které byly v průběhu třicetileté války využívány.

„V letošním roce uplyne také sto let od unikátního nálezu jednoho z největších pokladů z období třicetileté války na území České republiky. Hromadný nález stříbrných a zlatých mincí byl učiněn v roce 1923 v Bratrské ulici v Přerově a je součástí prezentace v rámci výstavy,“ doplnil zajímavost archeolog.

Lidé mohou v prostorách zámku obdivovat také atraktivní modely dělostřeleckého bastionu, předsunuté reduty polního tábora na Švédských šancích a působivý rozměrný model hradu Helfštýna od výtvarníka Dalibora Figeľa. Ten zachycuje historickou událost z roku 1621.

close Třicetiletá válka ve světle archeologických a historických pramenů - takové je hlavní téma výstavy, která začala ve čtvrtek odpoledne vernisáží v Muzeu Komenského v Přerově. Expozice přenese návštěvníky do dob, kdy se města v Olomouckém kraji stala středo info Zdroj: Deník/VLP Externista zoom_in „Tehdy byla tato nejvýznamnější hradní pevnost v Moravské bráně jakožto majetek „rebela“ a účastníka stavovského povstání Jiřího Bruntálského z Vrbna zabavena císařskou konfiskační komisí. Do hradu vstoupila za doprovodu vojenské asistence,“ zmínil kurátor výstavy.

Součástí expozice jsou i ukázky raně novověké výzbroje a výstroje ze sbírek Muzea Komenského v Přerově. Tyto artefakty jsou doplněny o vybrané atraktivní exponáty ze sbírek dalších muzejních institucí - Vlastivědného muzea v Olomouci, Slezského zemského muzea, Muzea Kroměřížska, zámku v Tovačově a majetku olomouckého arcibiskupství.

Výstavní projekt vznikl ve spolupráci Muzea Komenského v Přerově a Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Výstava potrvá do 29. října.