„Kromě zajímavých hostů z oboru archeologie se mohou lidé na vernisáži těšit také na hudební vystoupení. Keltskou harfu rozezní Seán Barry - nadaný hudebník z anglického Newcastlu, který žije na Moravě,“ přiblížil archeolog a jeden z kurátorů výstavy Aleš Drechsler. Návštěvníci budou mít také jedinečnou příležitost ochutnat speciální pivo, které kdysi v dávné minulosti vyráběli naši předkové.

„Unikátní nápoj je inspirovaný výsledky archeologického výzkumu v jeskyni Býčí skála v letech 2020 až 2021. Jádro bylinného piva TauriALE tvoří pražené proso a směs bylin, jako jsou pelyněk, tužebník nebo šalvěj. Autorem nevšedního pivního speciálu je sládek Richard Antl, jehož znají Přerované třeba z pivovaru Parník. Pivo svým chemickým složením odpovídá moku, jaký se připravoval v době železné - tedy od osmého do poloviny pátého století před naším letopočtem,“ doplnil.

Nízkoprahové centrum Lorenc v ulici U Bečvy v Přerově se v mrazivých dnech zaplnilo lidmi bez domova. Ti mohou strávit noc v sedárně, ve které jim pracovníci charity uvaří čaj nebo polévku.
Lidé bez domova nafotili kalendář v Přerově, výtěžek půjde na provoz sedárny

Na zahájení výstavy bude možné setkat se také s nadšenci v replikách dobového oblečení, a to včetně šperků a dalších historických doplňků.

„Halštatskou kulturu lze časově zařadit do epochy, kdy se ve Středomoří rodil svět řeckých městských států, jako byly Sparta a Atény, a v severní Itálii se rozvíjela etruská civilizace. Ta měla četné kontakty právě se středoevropským halštatským světem. Na nálezy cenná lokalita Hallstatt v Solné komoře v Rakousku byla archeology nejvíce zkoumaná, takže dala pojmenování celé epoše, ale i celé oblasti halštatské kultury,“ vysvětlil archeolog Aleš Drechsler.

Návštěvníci spatří v Přerově zajímavé nálezy ze střední a východní Moravy, ale i repliky unikátních objevů z archeologické lokality Býčí skála.

„Tak, jako je Hallstatt zásadní pro celou kulturu, tak je pro Moravu nejvýznamnější lokalitou jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Tam došlo k objevu šesti bohatých pohřbů na čtyřkolových vozech, což je v rámci střední Evropy ojedinělé. Býčí skála je považována za centrální poutní svatyni a zároveň pohřebiště - zkrátka multifunkční místo, kde se setkávaly elity té doby a pohřbívaly zde své mrtvé. Elita ve své době kontrolovala i obchodování s jantarem po takzvané Jantarové stezce, což umocnilo čilý kontakt se Středomořím,“ popsal Drechsler.

Ilustrační foto
Zdražení piva? Podle hospodských v Přerově přišlo v nejméně vhodnou dobu

Centrální část expozice představí nálezy z Hané. „Na Přerovsku je několik významných lokalit, ve kterých tato epocha zanechala výraznou stopu. Středobodem je Hradisko u Křenovic nedaleko Kojetína, kde vzkvétala textilní výroba a šily se zde oděvy pro elitu, což dokládá řada nálezů, souvisejících s textilnictvím,“ zmínil.

„Z naší sbírky jsou pak nejvýznamnější nálezy z Němčic nad Hanou, které se v přerovském muzeu koncentrovaly díky činnosti archeologa Antonína Teličky na přelomu 19. a 20. století,“ dodal.

Nejzajímavějším artefaktem je takzvaná „němčická mandala“, což je keramická mísa, cenná díky své výzdobě. „Nádoba nese velmi zajímavou ornamentiku a symboliku, která odkazuje k celkovému myšlenkovému světu této doby - je to unikátní malba slezského typu,“ řekl.

37. kolo hokejové Chance ligy: HC Zubr Přerov - HC Dukla Jihlava 2:1sn. Michal Postava
Zablokovaný krk, 53 zákroků. Postava udivuje, extraligu mu vzala střelba v Praze

V poslední části výstavy jsou shromážděny nejvýznamnější poklady a depoty halštatské doby na Moravě, ale i bohaté hrobové celky, prozkoumané na pohřebišti v Seloutkách na Prostějovsku.

„Byly zde objeveny bohaté komorové hroby, ve kterých se pohřbívali náčelníci a elity. Jeden z těchto hrobů je rekonstruován přímo na výstavě v měřítku 1: 1. Lidé si tedy udělají představu o tom, jak mohl takový hrob vypadat,“ uzavřel Drechsler.