Když se v pátek ráno sešli na Horním náměstí historici, archeologové, zástupci města a novináři, nikdo netušil, co ta chvíle přinese. Badatelé se totiž obávali toho, že je studna zasypaná. Vzápětí se dostavila euforie.

„Jsme svědky historického okamžiku, protože jsme mohli nahlédnout do útrob studny po sto dvaceti letech. Záklop, tvořený osmi dlaždicemi, pochází z devatenáctého století, a je vyobrazený i na dobových snímcích. Ukrývá původní studnu z období, kdy město vlastnil Vilém z Pernštejna,“ přiblížil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Toho překvapilo, že studna není zasypaná a je ve velmi dobrém stavu.

„Primárním měřením jsme zjistili, že má hloubku čtrnáct metrů. Podstatné je, že je zachován tři metry vysoký sloupec vody,“ řekl. Studna podle něj dosahuje úrovně dna řeky Bečvy.

„Prvek studny v sobě nese symboliku a to, že je v ní voda, je symbolika života. Věříme, že se toto místo opět stane místem střetávání Přerovanů a budeme usilovat o obnovení studny,“ zmínil.

Odborníci nyní odeberou ze dna vzorek vody a podrobí ho laboratorní analýze.

„Chceme zjistit, zda se jedná o původní hladinu řeky Bečvy, a jak kvalitní ta voda je. Horní náměstí se totiž nachází na travertinové kupě, která vznikla působením minerálního pramene. Je tedy možné, že je studna napájena pramenem,“ uvažuje Zdeněk Schenk.

Archeology teď čeká vyzvednutí torza sacího zařízení konstrukce pumpy z devatenáctého století.

Mračno bodů

Zaměření studny pomocí technologie 3D laserového skenování prováděli v pátek odborníci z Ústavu geoniky Akademie věd spolu s kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Jedná se o poměrně novou geodetickou metodu, která automaticky pomocí paprsků zachycuje prostor s hustotou bodů v milimetrech nebo centimetrech. Je to podobné, jako když vezmete tužku a označíte celý prostor studny body. Získáte poměrně velký soubor dat - říká se tomu mračno bodů. Díky hustotě bodů je možné získat reálný 3D obraz objektu,“ přiblížil metodu František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd.

Studna na Horním náměstí ztratila svou funkci po zavedení městského vodovodu.

„Funkční už ale nebyla na konci devatenáctého století, kdy museli obyvatelé Horního náměstí pro vodu do Bečvy, protože v ní bylo málo vody. Pumpa pozbyla význam v roce 1903, kdy byla sejmuta, otvor zaslepen a později došlo k zavezení celého prostoru,“ vysvětlil historik Muzea Komenského v Přerově Petr Sehnálek.

Na místě stál v minulosti také altán - ten byl ale odstraněn před rokem 1899.

Město nyní zvažuje, že místu vrátí jeho původní význam.

„Pro nás je obrovským překvapením, že studna není zasypaná a má třímetrový sloupec vody. Chtěl bych, abychom na Horní náměstí vrátili repliku studny a upravili i okolí. Lípy už jsou za zenitem životnosti a budou muset být odstraněny. Nahradí je ale čtyři nové dřeviny,“ uzavřel náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).